Klimatická agenda v několika příštích desetiletích zásadně přetvoří veškerý světový byznys. Téma klimatických změn a udržitelného rozvoje však v mnoha společnostech nezastřešuje vrcholové a finanční vedení, nýbrž technologičtí odborníci. Úsilí společností aktivně se zapojit do procesu ochrany klimatu se tak velice často dostává do příkrého rozporu s jejich ekonomickými a obchodními zájmy. Studie ACCA Climate action and the accountancy profession: building a sustainable future, která oslovila více než 3000 odborníků z celého světa včetně České republiky, mimo jiné zřetelně ukázala, že bez zapojení vrcholového managementu včetně CFO, finančních ředitelů a ekonomických specialistů se bude prohlubovat rozdíl mezi tempem, kterým firmy mění své obchodní strategie, a rychlostí, s jakou dochází ke zhoršování životního prostředí. Dosáhnout na udržitelný rozvoj tak bude ještě složitější.
Ze studie především jasně vyplývá, že ochrana klimatu musí být nedílnou a jednou ze základních součástí strategických plánů každé firmy či organizace. Ukázala rovněž, že finanční profesionálové musí hrát klíčovou roli při jejím formování i realizaci. Bohužel odkryla i skutečnost, jak výrazně jsou často dobré úmysly vzdáleny od skutečných či plánovaných opatření. 75 procent oslovených firem sice prohlašuje, že zapojení finančních týmů je pro realizaci klimatických plánů nezbytné, ale jen 22 procent si myslí, že otázky klimatu budou ve finančním rozhodování hrát podstatnou roli. Více než polovina dotázaných je přesvědčena, že omezení spojená s ochranou klimatu se v příštích pěti letech dotknou i jejich organizace, ale jen 38 procent si myslí, že jejich organizace bude ochotna investovat do ochrany klimatu podstatně více než nyní. Pouhých 15 procent respondentů pak má cíl dosáhnout do roku 2050 na uhlíkovou neutralitu.
„Vzhledem k evropské klimatické agendě, k níž například patří často diskutovaný Green Deal, musí firmy začít hledat udržitelná řešení, která přispějí k ochraně klimatu, ale zároveň nebudou mít negativní dopad na jejich dlouhodobé finanční výsledky, konkurenceschopnost a poptávku po jejich výrobcích a službách. Pro nalezení finančně udržitelných řešení je ovšem naprosto nezbytné, aby se na přípravě strategií kromě odborníků na udržitelnost podílelo vrcholové vedení včetně finančních ředitelů a ekonomických odborníků,“ říká Viera Kučerová, ředitelka profesní organizace ACCA, a dodává, že 36 % respondentů průzkumu zmínilo, že jim pro vytváření a implementaci nových strategií zohledňujících klimatickou agendu chybí obchodní motivace. I proto je potřeba tuto oblast zařadit i do firemních KPI. Dosud tak učinilo pouze 23 procent respondentů.
Nelze omezovat, nelze-li měřit
Uvádění nových strategií v život však firmám komplikují i vnější faktory. Například snižování emisí skleníkových plynů, které budou muset v následujících desetiletích řešit organizace všech velikostí, aby splnily cíle vlád v oblasti změny klimatu, komplikuje nedostatek konzistentních, jednotných, oborově zaměřených a vědecky podložených metod a hodnot, které by usměrňovaly rozhodování a poskytovaly spolehlivá kritéria měření a hodnocení úspěšnosti zvolených strategií. Už jen samotné měření dopadu na uhlíkovou stopu je velmi složité. Zahrnuje totiž nejen měření, účtování a snižování produkce vlastních emisí, ale i uhlíkovou stopu dodavatelů a dokonce i spotřebitelů. S tím souvisí i skutečnost, že si téměř třetina respondentů studie stěžovala na fakt, že nemá v oblasti klimatických opatření dostatek dat a informací pro vyhodnocení a nastavení správné strategie. Dalším problémem jsou i chybějící jednotné mezinárodně uznávané standardy pro výkaznictví v oblasti udržitelnosti.
Chybí zkušenosti i znalosti
Strategie, plány a informace související s ochranou klimatu a přírody musí být součástí celého firemního ekosystému. Organizace budou muset formulovat svou strategii v oblasti klimatu, aby se s touto výzvou vypořádaly, a postavit do jejího středu odborníky z oblasti financí a účetnictví. Ti by pak měli začít tím, že se zaměří na určení finančně udržitelných řešení klimatické situace v oblastech, jako jsou obchodní strategie, správa a řízení nebo účetní principy a standardy.
Téměř čtvrtina (23 procent) respondentů ovšem uvedla, že pro vytváření a implementaci klimaticky přívětivých strategií nemají patřičně vzdělané odborníky, ani znalosti a zkušenosti. V oblasti ochrany klimatu a životního prostředí chybí i vzdělání zaměstnanců. Z průzkumů ACCA vyplývá, že ve střední a východní Evropě je problematika řešení klimatických změn a snižování uhlíkové stopy důležitá zejména pro generaci Z. Právě ta si totiž uvědomuje, že musí o svou planetu pečovat, jde o její budoucnost. I proto se této oblasti intenzivně věnuje.
„Rádi bychom organizacím v ČR nabídli inspiraci a navedli je, jak s vytvářením a zaváděním nových strategií v život začít. S podporou Britského velvyslanectví v Praze proto 23. listopadu 2021 organizujeme v O2 Universum v Praze mezinárodní konferenci s názvem: Climate action and the accountancy profession: building a sustainable future. Účastníky čeká podrobné představení globální studie ACCA o roli odborníků ve financích při budování udržitelné budoucnosti, zajímavé přednášky a panelové diskuze odborníků, pohled českého Ministerstva životního prostředí na roli vlády ve formování strategie udržitelného rozvoje a především jedinečná možnost podělit se o názory, plány a vize významných českých i zahraničních firem,“ uzavírá Viera Kučerová s tím, že registrace na akci je zdarma a lze se jí zúčastnit jak fyzicky, tak i virtuálně.
