Evropská unie tlačí na Spojené státy, aby zmírnily dopad svých sankcí na ruskou Gazprombanku. Ta hraje klíčovou roli při platbě za dodávky zemního plynu do EU a Brusel se obává, že americké sankce mohou ohrozit energetickou bezpečnost Unie.
Brusel podle agentury Bloomberg žádá zmírnění dopadu amerických sankcí i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek svým výnosem rozhodl, že odběratelé ruského plynu z takzvaně nepřátelských zemí, tedy včetně zemí EU, ze něj mohou platit i u jiné banky, než je Gazprombank. Přitom na jaře 2022 Putin svým tehdejším rozhodnutím fakticky nařídil odběratelům otevřít si u Gazprombanky zvláštní účet a platit za plyn v rublech výhradně právě této bance. Gazprombank je finanční institucí plynárenského gigantu Gazprom, jejž Kreml ovládá.
V reakci na Putinovo čtvrteční rozhodnutí zpevnil rubl. Ruská centrální banka pro dnešní den stanovuje kurs ruské měny na úrovni 99,42 rublu za americký dolar. Rubl tak zpevňuje pod psychologickou hranici 100 rublů za dolar. Nad úrovní 100 rublů za dolar se ruská měna obchoduje od 19. listopadu. Koncem minulého měsíce oslabila až nad 114 rublů za dolar poté, co Spojené státy rozhodly sankcionovat právě i Gazprombanku. Měnoví investoři totiž situaci vyhodnotili tak, že sankce může vést k omezení vývozu ruského plynu zejména do „nepřátelských“ zemí, což by ztenčilo příliv deviz do Ruska, a tedy poptávku po rublu plynoucí ze směny těchto deviz.
Evropská unie i přes uvedený Putinův jistý ústupek nyní ovšem v obavě z ohrožení energetické bezpečnosti tedy Spojené státy žádá, aby dopad svých sankcí zmírnily, a to například umožněním plateb přes lucemburskou dceřinou společnost Gazprombanky. V reakci na americké sankcionování Gazprombanky totiž nejen oslabil rubl, ale též poskočily burzovní ceny plynu v EU. Uzavírací referenční burzovní cena plynu se začátkem prosince vyhoupla až na takřka 49 eur za megawatthodinu, nejvýše od října 2023, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Tento růst ceny plynu v EU dokládá, že se stále zcela bez ruského plynu obejít neumí. Nebo alespoň ne za přijatelných ekonomických podmínek.
Letos v říjnu odebíraly ze zemí EU nejvíce ruského plynu Francie, Rakousko a Belgie. Francie a Belgie plyn odebíraly námořní cestou ve zkapalněné podobě, Rakousko v plynném skupenství potrubně. O měsíc dříve, v září, dominovaly v odběru ruského plynu v rámci EU Itálie, Francie a Maďarsko. Francie jej odbírala ve zkapalněné podobě, Itálie a Maďarsko v plynné. V srpnu byli největšími odběrateli Maďarsko s Francií, následované Rakouskem. Tato pořadí plynou z dat finského think-tanku CREA.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank