Evropská komise na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi.
Zemědělci budou muset v rámci dobrovolné ekoplatby vyčlenit pro tzv. neprodukční plochy jen 5 % orné půdy, které bude možné naplnit meziplodinami nebo plodinami vázajícími dusík. Jak ukazují data, bude stačit, když se zemědělci vrátí k situaci roku 2016, aby podmínky naplnili. K žádné pozitivní změně v krajině tedy nedojde, právě naopak. V roce 2023 totiž díky vyšší ambici v dotacích vznikly desetitisíce hektarů zejména úhorových ploch, které ale nyní z většiny pravděpodobně opět zmizí. Dlouhodobé úhory jsou přitom jednou z nejefektivnějších možností, jak podpořit ubývající biodiverzitu.
Evropská komise po dlouhých jednáních návrh ministerstva schválila, ačkoli politické změny po zemědělských protestech na jaře 2024 měly vést pouze k oslabení základních povinných požadavků DZES, nikoli dobrovolných ekoplateb. Rozhodnutí komise je překvapivé i proto, že v září využití vynaložených peněz ze SZP vyhodnotil Evropský účetní dvůr jako neadekvátní. Podle jeho závěrů národní Strategické plány “neodpovídají úrovni ambicí EU v oblasti klimatu a životního prostředí”.
Že jde primárně o politickou dohodu, vyplývá i z toho, že ministr životního prostředí Petr Hladík nebude požadovat hodnocení SEA pro navrhované změny v dotacích. MŽP přitom původně své souhlasné stanovisko k tzv. Strategickému plánu SZP v roce 2022 podmínilo navýšením ploch pro přírodu v dalších letech. Samotný hodnotitel pak konstatoval, že bez navyšování těchto ploch “nelze očekávat obrácení trendu úbytku biodiverzity na zemědělské půdě”. Alternativní opatření, které vláda navrhuje, přitom nejsou ani zdaleka dostačující.
Pokračující úbytek biodiverzity v zemědělské krajině přitom nedávno potvrdila Zpráva o životním prostředí 2023. Např. početnost ptáků zemědělské krajiny poklesla od roku 1982 již o 47 %. Rozhodnutí je tak nesmyslné i z pohledu nedávno přijaté legislativy na obnovu přírody, kde je např. zvrácení úbytku polního ptactva jeden z cílů pro zemědělské ekosystémy. V aplikaci Monitoring eroze byl také letos zaznamenán rekordní počet s více než 500 erozních událostí. Nová pravidla proti vodní erozi v rámci DZES 5 byla přitom opakovaně odložena, nyní až na podzim 2025.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, říká: „Místo abychom se snažili najít vhodné nastavení již zavedených dotačních opatření z hlediska zemědělců i přírody, vláda je bez rozmyslu škrtá. V době, kdy na zemědělskou krajinu tvrdě dopadají klimatické extrémy nebo vláda podpořila nařízení o obnově přírody, je to z pera ministrů Výborného a Hladíka skutečně nekoncepční a krátkozraký krok se zřejmým negativním dopadem na krajinu.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, uvedl: „Ministerstvo životního prostředí vyměnilo povinná procenta skutečně neprodukčních ploch na orné půdě za podporu zakládání krajinných prvků a péči o ně a podporu pásového hospodaření. Ačkoliv jsou tato opatření pro krajinu a biodiverzitu žádoucí, není jisté, jestli navržené nastavení bude fungovat a jestli do něj zemědělci budou vůbec vstupovat. Každopádně se ale jedná o malé plochy, které nemohou nahradit přínos původně požadovaných neprodukčních ploch.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, doplnil: „K oslabení požadavků na naplňování celofaremního ekoschématu dochází ještě předtím, než se pozitivní přínosy mohly v krajině naplno projevit a obhájit tak svůj význam pro zajištění ekosystémových služeb včetně biodiverzity. Další krok je teď na samotných zemědělcích, aby s novou situací naložili jako správní hospodáři. Ti uvážliví už dnes využívají a také aktivně vytvářejí mimoprodukční prvky prostřednictvím zemědělských dotací i vlastními prostředky s cílem zlepšit stav krajiny a stabilizovat své příjmy. Můžeme jen doufat, že se jejich počet navýší.”
