Digitální nomádi cestují po světě a pracují odkudkoli. Pracují výhradně přes internet a dlouho nevydrží na jednom místě. Podle odhadů pracuje na dálku z různých koutů světa 35 milionů lidí. Takovému stylu života přichází na chuť také stále víc Čechů.
Počet digitálních nomádů v posledních letech roste, k obrovskému nárůstu došlo po vypuknutí pandemie covid-19. Nejpočetnější skupinu digitálních nomádů tvoří lidé pracující v IT. „Informační technologie jsou pro práci odkudkoli ideální. Spoustu IT pozic lze vykonávat primárně na dálku. Navíc sehnat kvalitního IT odborníka je pro firmy v současné době čím dál tím složitější, těm schopným tak firmy vycházejí maximálně vstříc a práce mimo kancelář je jedním z benefitů, který je v IT dnes už samozřejmostí. České nomády nejvíc lákají země s nízkými životními náklady, jako je Thajsko, Malajsie nebo Indonésie. Populární je i Portugalsko či Španělsko,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Stát se digitálním nomádem může v podstatě kdokoli, kdo může pracovat vzdáleně. Neznamená to ale, že si sbalíte notebook do batohu a vyrazíte do světa. „Pokud chcete pracovat na dálku z cizí země, je nejprve třeba seznámit se s tím, co vše daná země vyžaduje a co je potřeba splnit. Podle amerického migračního institutu více než čtyřicet zemí světa nabízí speciální víza pro digitální nomády. Každá ze zemí má ale trochu jiné podmínky, jak vízum získat. Některé chtějí příjmy digitálních nomádů danit, jiné si diktují, kolik musí během roku vydělat peněz, další mají jako podmínku založení bankovního účtu s poměrně vysokým vkladem. Před samotným odjezdem by se měl člověk také trochu seznámit s kulturou dané země a společenskými pravidly, které v dané zemi panují, aby se třeba nedostal do problémů,“ upozornila Denisa Janatová.
Práce z různých koutů světa není pro každého, exotické země nabízí řadu lákadel, které odvádějí od pracovních povinností pozornost. „Práce na dálku vyžaduje velkou míru sebekázně. Za prvé je třeba si uvědomit, že nejedete na dovolenou, ale pořád pracujete, máte nasmlouvány zakázky, domluvené termíny, které je třeba dodržet, a zábava jednoduše musí někdy stranou. Samozřejmě pracovní režim, a hlavně prostředí je diametrálně jiné. Já třeba často pracuji přímo z pláží, takže svou pracovní dobu, kterou jsem si sama nastavila, trávím převážně na lehátku pod slunečníkem. Životní náklady jsou tady výrazně nižší než doma, takže si můžu užívat a zároveň i ušetřím na následný život v Česku. Má to ale samozřejmě také svá proti – žiju prakticky bez přátel, stesk po rodině je obrovský. Do Česka se zatím ale vrátit neplánuju, možná až budu chtít založit rodinu, usadím se,“ řekla Markéta, která už několik let spravuje sociální sítě několika klientům z různých koutů Indonésie.
Digitální nomádství láká převážně mladé lidi bez závazků. „Digitální nomádi jsou velmi různorodá skupina, kterou přímo nedefinuje věk ani pohlaví. Nicméně podle dat globální platformy MBO partners je větší počet digitálních nomádů mezi muži, ženy tvoří asi 30 procent. Podle mezinárodních průzkumů je průměrný věk digitálních nomádů 32 let. Zpravidla jsou svobodní a bezdětní. V posledních letech ale sílí trend nomádských rodin – tedy těch, kdy oba rodiče mohou pracovat na dálku a po světě cestují společně s dětmi. Organizačně je to samozřejmě složitější, nikoli nemožné,“ uvedla Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.
Mezi zeměmi, které jsou pro digitální nomády atraktivní, se pravidelně umisťuje i Česká republika. Podle letošní studie Global Citizen Solutions je Česko dokonce ve světové top 15 zemí, které nabízejí pro digitální nomády skvělé podmínky. Zahraniční ajťáky láká zejména Brno. „Tuzemská města nabízejí živou technologickou scénu s mnoha startupy, inovativními firmami a příležitostmi k networkingu. Zvláště Brno je často přezdíváno jako „Silicon Valley střední Evropy“ díky své dynamické technologické komunitě, mnoha technologickým firmám a výzkumným institucím. Brno přitahuje množství technologických talentů a investic, což vytváří ideální prostředí pro IT profesionály. Digitální nomádi v Česku tak velmi často pracují na dálku například pro firmu ze své domovské země a zároveň přijímají i krátkodobé zakázky od tuzemských společností. Česká republika má navíc kvalitní infrastrukturu, včetně rychlého internetu a dostupných coworkingových prostor, které jsou pro nomády velkým benefitem,“ popsala Denisa Janatová.
Do Česka přijíždějí digitální nomádi z celého světa. Nejpočetnější skupinu tvoří stále Evropané, často přijíždějí kvůli rozšíření vzdělání. „Největší zájem je ze zemí Evropské unie, jako jsou Slovensko, Polsko, Německo a Ukrajina. Dále pak z Indie, USA a dalších zemí s vyspělými IT trhy. Česko přitahuje také odborníky z Ruska a některých asijských zemí. Kromě IT je Česko atraktivní pro odborníky v oblastech, jako je strojírenství, automobilový průmysl, výzkum a vývoj a biotechnologie. Česko má silnou tradici v technických a inženýrských oborech, kvalitní technické univerzity a mnoho významných mezinárodních firem, které zde mají své pobočky. Není úplně výjimečné, že zahraniční digitální nomádi jezdí do Česka za vzděláním, na dálku pracují pro zahraničního klienta, a přitom studují některou z univerzit,“ řekla Denisa Janatová.
Silná IT komunita a využívání moderních technologií ale není jediným lákadlem, za kterým digitální nomádi do republiky přijíždějí. Benefitem je i strategické umístění v centru Evropy nebo kulturní památky. „Česko je geograficky dobře umístěné, což umožňuje snadné cestování po celém kontinentu, a to je právě to, co digitální nomádi vyhledávají. Česko je obecně považováno za bezpečnou zemi s nízkou kriminalitou, což je důležité pro zahraniční pracovníky hledající stabilní a bezpečné prostředí. Navíc životní náklady, včetně bydlení, stravy a dopravy, jsou v Česku nižší než v západní Evropě. To umožňuje digitálním nomádům užít si vyšší kvalitu života za méně peněz, což je pro ně jedním z hlavních kritérií při výběru destinace, ze které chtějí pracovat. Mezi další výhody patří bohatá kulturní a historická scéna, kvalitní zdravotní péče, dobré dopravní spojení a dostupné vzdělávání,“ vyjmenovala Kateřina Marešová.