Zlato jde na mezi profesionály dračku, unce historicky vůbec poprvé vyjde na více než 65 000 Kč

Celková poptávka po zlatě letos ve třetím čtvrtletí stoupla na 1313 tun, meziročně o pět procent, vyplývá z dnes zveřejněných dat World Gold Council. Jedná se o historicky největší množství nakoupeného zlata ze všech třetích čtvrtletí. Silná poptávka se odráží v ceně žlutého kovu, která překonává historický rekord za rekordem – alespoň tedy z nominálního hlediska.

Dnes se cena zlata vyhoupla na takřka 2790 dolarů za troyskou unci, plyne z dat agentury Bloomberg, což je opět další rekord.

Objem poptávky po zlatě letos ve třetím čtvrtletí při 35procentním meziročním nárůstu překonal úroveň 100 miliard dolarů, což je tedy právě jak výsledek rostoucí vlastní silné poptávky, tak i rostoucí ceny kovu. Dosud nikdy v historii, v žádném ze čtvrtletí, nebyla hranice 100 miliard dolarů pokořena.

V české měně cena zlata včera historicky vůbec poprvé překonala psychologickou hodnotu 65 000 korun za troyskou unci.

Letos už zlato zhodnotilo v dolarech o více než třetinu. Investoři letos zlato kupují jakožto stovkami, ba tisíci lety prověřené bezpečné útočiště, tedy kvůli rostoucímu geopolitickému napětí, zejména pak kvůli konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě. Rovněž nejistota ohledně výsledku amerických prezidentských voleb a dalšího vývoje vnitropolitické situace v USA zlatu svědčí. Prospívá mu také očekávání trhů, že americká centrální banka bude letos pokračovat ve snižování své základní úrokové sazby. Při snižování úrokových sazeb se stírá klíčová nevýhoda zlata, kterou má oproti jiným investičním aktivům, a sice ta, že žádný úrok či třeba dividendu nenese.

V neposlední řadě poptávku po zlatě posiluje obava z rostoucího zadlužování zejména Spojených států, jehož řešení nemá ve svém programu dostatečně zohledněno ani jeden z prezidentských kandidátů, ani Donald Trump, ani Kamala Harrisová.

Poptávku po zlatě poháněly letos ve třetím čtvrtletí hlavně burzovně obchodované fondy zaměřené na investice do žlutého kovu. Investice do fyzického zlata, například mincí či slitků, ale poklesly, stejně jako nákupy zlata coby šperku a klenotu a konečně stejně jako investice centrálních bank. Domácnosti i mnohé centrální banky odrazovala do větších nákupů už příliš vysoká cena zlata.

Česká národní banka se ovšem i tak zařadila mezi světově největší nákupčí žlutého kobu ze všech centrálních bank. V objemu nakoupeného zlata se dělí o páté místo se srbskou centrální bankou. Obe ve třetím kvartále navýšily své zásoby zlata o pět tun. Více drahého kovu už nakoupily jen centrální banky Polska (42 tun), Maďarska (16 tun), Turecka (10 tun) a Uzbekistánu (9 tun).

Tuzemská centrální banka tak nadále pokračuje v nákupech zlata, které obnovila v polovině roku 2020, po předchozím desetiletí trvajícím rozprodeji kovu. ČNB tak diverzifikuje své značné devizové rezervy, které v poměru k HDP patří stále k největším na světě.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank