Státní rozpočet letos ke konci července hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak z hlediska nominálního, tak reálného. Červencový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 192,3 miliardy korun. Ještě nižší než červencové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Vládě se podařilo zastavit nárůst deficitu z prvních pěti měsíců letoška. Vždyť ke konci letošního května deficit státního rozpočtu činil 210,4 miliardy korun. Vládě se podle všeho podaří naplnit letošní schválený schodek 252 miliard korun. Ve druhém pololetí totiž deficit zpravidla narůstá pomaleji než v tom prvním.
Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků. Růst mezd, jejž pohání nízká míra nezaměstnanosti, letos citelně navyšuje inkaso daně z příjmu, ke konci července meziroční nárůst činí takřka 17 procent, což odpovídá více než deseti miliardám korun. V inkasu této daně se částečně projevuje i konsolidační balíček.
Výrazně, meziročně o 35,6 miliardy korun, roste také inkaso z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevuje růst výdělků ve stabilizující se ekonomice. Současně znatelně stoupá, o více než osm miliard korun, inkaso daně z přidané hodnoty. To narůstá díky letošnímu oživení spotřeby domácností, kterou umožňuje odeznění mimořádně vysoké inflace a letošní růst reálných mezd, k němuž dojde poprvé po dvou letech propadu. Inkaso DPH zvyšuje také konsolidační balíček, resp. přesunutí vybraného zboží a služeb z okruhu zdanění sníženou sazbou do okruhu zdanění sazbou základní. Projevuje také loňské srpnové zvýšení spotřební daně z motorové nafty, resp. tedy její vrácení na původní, nesníženou úroveň, které letos státní kasy zásadně pomáhá navýšit objem peněz získaných právě ze spotřebního zdanění paliv, a to meziročně o 8,6 miliardy korun.
Zatímco příjmy státu tedy v období od letošního ledna do července stouply meziročně o takřka 39 miliard, výdaje meziročně narostly jen o necelých sedmnáct miliard. Došlo sice k navýšení výplat důchodů, k vzestupu plateb do státních fondů zemědělského i dopravní infrastruktury či k nárůstu výdajů na obranu, avšak současně masivně, o 39 miliard korun, poklesla státní podpora v oblasti energií. Její pokles umožňuje zmíněný výrazný pokles burzovních cen elektřiny a plynu, k němuž v uplynulé době v celé Evropě došlo.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
