Evropská komise přišla aktuálně s návrhem pro rok 2024 ještě více oslabit základní ekologickou podmínku zemědělských dotací vytvářet plochy pro přírodu. Některým členským státům totiž první návrh nepřišel dostatečný. Místo vykazování původně navrhovaných 7 % tzv. “neprodukčních” ploch včetně produkčních variant (plodin vázajících dusík, meziplodin) by tak mohli zemědělci vykazovat jen 4 %, přičemž plocha meziplodin by se navíc počítala trojnásobně oproti dřívějšku. Podmínka by tak byla ještě slabší než tzv. greening z minulého období Společné zemědělské politiky (SZP), který odborné studie potvrdily jako neúčinný. Současná podmínka DZES 8 přitom nyní vyžaduje 7 % ploch, přičemž produkční varianty mohly tvořit max. 4 % a zbylá 3 % musela být vyhrazena pro krajinné prvky, nektarodárné či zelené úhory nebo ochranné pásy.
Ministerstvo zemědělství navrhuje výjimku využít, a to nejen pro podmínku DZES 8, ale i pro “základní ekoplatbu”, za kterou zemědělci dostávají peníze specificky za jasný environmentální přínos navíc. Ministerstvo pro ni navrhuje podíl ploch včetně produkčních variant jen o 1 % vyšší než v DZES 8, tedy 5 %. Návrh dnes projednal Monitorovací výbor Strategického plánu SZP, z 28 přítomných členů byli proti 4 – všichni ekologičtí aktéři včetně Ministerstva životního prostředí.
Ekologické organizace vyjádřily nesouhlas již s prvním návrhem Evropské komise a ministerstva zemědělství otevřeným dopisem ministrům Výbornému a Hladíkovi. Nový návrh považují za zcela nepřijatelný. Ještě více než předchozí návrh může mimo jiné významně oslabit motivaci zemědělců vstupovat do dalších, přínosnějších ekologických opatření, jako je tzv. prémiová ekoplatba nebo biopásy.
Skutečný dopad výjimky do zemědělské praxe v tomto roce přitom není jasný. Dle ministerstva byly totiž tzv. zelené úhory, kterými zemědělci nejčastěji plnili původní podmínku 3 %, v roce 2023 zakládány jako dvouleté a budou muset zůstat na poli i tento rok, jinak bude zemědělec sankcionován.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Kroky Evropské komise i ministerstva zemědělství jsou chybným krokem a nedávají smysl. Kvůli dopadům klimatických katastrof v EU, kterými komise mimo jiné svůj krok odůvodňuje, oddalujeme opatření na adaptaci krajiny na klimatické katastrofy. Skutečné problémy zemědělců to nevyřeší a naopak již v blízké budoucnosti prohloubí.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, uvedl: „Stávající uvolnění podmínek pro získání dotací popírá všechny dosavadní kroky a proklamace na evropské i národní úrovni. Problematické přitom není tolik v reálném dopadu na krajinu, kam se podle všeho promítne jen minimálně, ale spíš ze strategického hlediska. Evropská zemědělská krajina potřebuje zlepšit svoji ekologickou stabilitu, ale ústupky tohoto typu naznačují, že zodpovědné instituce to jako skutečný problém stále nevnímají.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, dodala: „Evropská komise přinesla v posledních letech řadu návrhů a požadavků, které měly potenciál promítnout se pozitivně do evropské krajiny. Z mnohých teď ale postupně ustupuje, což je smutná zpráva. Ohrožuje to nejen životní prostředí a zemědělství Evropy, ale i hodnoty, které chtěla Evropa předkládat světu jako inspiraci.”
