Evropská komise oznámila v odpovědi Hnutí DUHA, že nebrání odměňování zemědělců za vytváření a udržování krajinných prvků, které leží na okraji polí nebo pole protínají. Nyní jsou za to zemědělci znevýhodňováni a ministerstvo zemědělství se proti možnosti změny doposud odvolávalo na nesouhlas komise. Z analýzy Hnutí DUHA ale vyplývá, že problém leží v národní legislativě. Ministerstvo by proto mělo co nejdříve přijít s řešením k potřebnému zvýšení motivace zemědělců krajinné prvky vytvářet. Bez významného navýšení tvorby mezí, remízků či mokřadů nelze adaptovat krajinu na dopady klimatické změny a zvrátit úbytek biodiverzity.
Zemědělci jsou dnes v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky “odměňováni” jen za tzv. vnitřní krajinné prvky, tedy ty, které jsou zcela obklopené zemědělskou půdou. Pobírají na ně tzv. přímé platby na hektar nebo si je mohou započítat do povinných 3 % orné půdy vyčleněných pro přírodu. Pokud se však zemědělec stará o prvek na okraji pole nebo tam chce vytvořit prvek nový, jedná se o tzv. vnější krajinný prvek a je z dotací vyloučen.
Nejzávažnějším problémem je, že dokonce i kdyby zemědělec vytvořil krajinný prvek na vnitřním okraji pole, na které dotace nyní pobírá, nový prvek by byl úředníky vyříznut jako vnější krajinný prvek a zemědělec by na tuto plochu o dotace přišel. Může se přitom jednat i o zvláště důležité prvky nově rozdělující velké lány, jako mohou být protierozní meze nebo aleje. Motivace krajinné prvky vytvářet je tak zcela zásadně oslabena.
Doposud ministerstvo zemědělství tvrdilo, že situaci nelze změnit kvůli postoji Evropské komise. Hnutí DUHA se proto na Evropskou komisi obrátilo a požádalo ji o oficiální stanovisko v této věci. Ve své odpovědi Evropská komise sdělila, 1) že je na členských státech, zda a jak krajinné prvky zahrnou do zemědělských pozemků a dotací 2) a že neexistuje požadavek na to, aby byl krajinný prvek zcela obklopen zemědělskou půdou. Odpověď tedy ukazuje, že problém s tzv. vnějšími krajinnými prvky leží v národním nastavení.
Hnutí DUHA proto zanalyzovalo současnou národní legislativu a nalezlo problémy v rámci zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a několika nařízeních vlády (č. 307/2014 Sb., č. 83/2023 Sb.). Ekologická organizace předala analýzu ministerstvům zemědělství a životního prostředí a vyzvala je, aby co nejdříve přišla s návrhem změn, které napraví toto demotivační nastavení ve vztahu ke krajinným prvkům. Zároveň upozornilo, že nejde zdaleka o jedinou bariéru pro vytváření krajinných prvků. Proto od ministerstev očekává řešení i těchto bariér, mimo jiné na v minulém roce ustavené mezirezortní pracovní skupině k podpoře krajinných prvků.
Tvorba krajinných prvků, jako jsou meze, remízky, aleje nebo mokřady, je jedním ze stěžejních řešení problémů české zemědělské krajiny. Podporují půdní i nadzemní biodiverzitu, zadržují vodu, zpestřují krajinu, snižují znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami. Z české krajiny však bylo v posledních desetiletích výrazné množství krajinných prvků odstraněno. Jen od roku 1948 do 80. let šlo až o 800 000 kilometrů mezí, 120 000 kilometrů polních cest, 35 000 hektarů polních remízků a hájků, 30 000 kilometrů alejí a liniové zeleně. Cílem změn proto musí být významné navýšení tvorby krajinných prvků, především v intenzivně obhospodařované krajině.
Vhodně umístěné krajinné prvky jsou také jediným trvalým opatřením, které zabraňuje erozi půdy. Bez motivace k jejich vytváření tak nelze očekávat trvalé vyřešení ani vodní, ani větrné eroze. Ministerstvo zemědělství chce přitom bez náhrady odložit účinnost nových pravidel proti vodní erozi o další rok až na podzim 2025.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, řekl: „Zemědělci, kteří chtějí vytvářet vhodná místa pro hmyz či ptáky v krajině nebo chránit půdu před erozí mezemi, jsou dnes bezdůvodně státem znevýhodňováni. Šlo by dokonce říct, že jsou za to trestáni. Je to smutné a nespravedlivé a jde to proti všem státním strategiím, které hovoří o nutnosti krajinné prvky do krajiny vracet. Evropská komise nyní jasně řekla, že problém je u nás. Ministr Výborný a ministr Hladík proto musí okamžitě najít řešení, jak neutěšenou situaci změnit. Cíl je jasný – motivovat zemědělce a další aktéry, aby v krajině začalo vznikat významně více mezí, remízků, mokřadů a dalších krajinných prvků než doposud. Na Brusel se již v této věci vymlouvat nemůžeme a nikdy jsme ani neměli.”
Martin Smetana, soukromý zemědělec, vítěz Adapterra Awards z roku 2019 [6] a poradce pro vlastníky půdy v projektu Živá půda, dodal: „Do zchudlé české krajiny je potřeba vracet meze, remízky a další přírodní prvky, pokud chceme, aby byla připravená na dopady klimatických změn a abychom tak i v budoucnu vypěstovali dostatek potravin. Jako zemědělec jsem vytvořil mnoho krajinných prvků a udivuje mě, že stát mě za to trestá tím, že mi na jejich plochu přestane dávat dotace. Čekal bych, že mě za to spíš bude chválit. Je to tak trochu „pro dobrotu na žebrotu“.“
