Ministerstvo zemědělství uvádí v omyl lidi, kteří se na něj obrací s žádostmi o urychlení změn v zákoně, jenž by vedly ke zdravým lesům. Na desítky dopisů ministerstvo z pověření ministra Marka Výborného reaguje, že novelou naplňuje vládní koncepci z roku 2020, která mu ukládá do lesního zákona zavést opatření ke zvýšení stability lesů, mimo jiné zvýšením jejich pestrosti a snížením odběru biomasy. Ve skutečnosti přitom nyní ministerstvo usiluje o to, aby biomasy i druhové pestrosti lesní zákon vyžadoval méně, než dosud.
Ministerstvo zemědělství z pověření ministra Marka Výborného odpovídá na dopisy od více než sta lidí podporujících kampaň Zachraňme lesy s žádostí o urychlení mezirezortního připomínkového řízení. Odpovídá dle téměř jednotné šablony ve znění: „Ministerstvo (…) připravilo novelu lesního zákona, která přináší řadu odborně podložených změn směřujících k naplnění cílů Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035, Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu i mezinárodních závazků České republiky ve vztahu k životnímu prostředí.“
Ministerstvo tak ve své odpovědi tvrdí, že svými návrhy změn lesního zákona naplňuje tři roky starou vládou schválenou koncepci svého úřadu a dva roky starý plán adaptace na změnu klimatu.
Ve skutečnosti je tomu naopak: ministerstvem navrhované úpravy jdou zcela proti výslovným požadavkům Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035 na změnu lesního zákona. Tato koncepce například ukládá upravit opatření lesního zákona pro pestrou druhovou skladbu a přirozenou obnovu vedoucí k jejich zvýšení. Zároveň ukládá v lesním zákoně regulovat odběr biomasy tak, aby neohrožoval stav lesních ekosystémů.
Navzdory zmíněným závazkům Ministerstvo zemědělství dle dosavadních jednání plánuje ze zákona vypustit povinnost, aby se nestátní lesy obnovovaly s využitím podílu listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin), a byly tedy druhově pestřejší. Ministerstvo dokonce plánuje, že ze zákona vypustí ustanovení, které mu ukládá vydat vyhlášku k zajištění limitů pro ponechání těžebních zbytků a některých stromů na dožití pro předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa.
Přestože tedy zvýšení množství biomasy v lese i pestrosti lesů ministerstvu ukládá jeho vlastní nedávná koncepce a požaduje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu i další analýzy, ministerstvo jde v obou bodech zcela opačným směrem. Stav významné části lesní půd se přitom významně zhoršuje a trpí nedostatkem živin, které odvážení klestu a dalších těžebních zbytků do tepláren dále prohlubuje. Již v roce 2009 bylo zjištěno, že odvážení těžebních zbytků představuje nepřijatelné riziko degradace půd pro téměř polovinu lesů v ČR.
Ministerstvo na dopisy veřejnosti rovněž odpovídá, že „Návrh novely lesního zákona je nyní v procesu finalizace na mezirezortní připomínkové řízení, do kterého půjde v průběhu prvních měsíců roku 2024.“ Začátek mezirezortního připomínkového řízení, který je zásadní k tomu, aby se změny stihly schválit do parlamentních voleb, ministr Výborný přitom opakovaně odsouvá.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl: „Ministr Výborný se tváří, že naplňuje koncepci svého úřadu, která mu ukládá skrze změny lesního zákona zajistit pestřejší složení lesů a více biomasy ponechávané v lesích. Ministerstvo ale ve skutečnosti při přípravě zákona naopak usiluje o to, aby v lesích nemusely růst pestré dřeviny a biomasa se v nich ponechávat nemusela. Nejenom, že tak popírá závaznou koncepci svého úřadu, ještě o tom neříká lidem, kteří se ptají, pravdu.”
„Ministerstvo slibuje, že lesní zákon půjde do mezirezortního připomínkové řízení co nevidět. Zatím tam ale není a jestli se tam rychle nedostane, nestihne se do voleb schválit. Naše lesy by tak zůstaly nepřipravené na další oteplování a během nadcházející epizody sucha odumíraly stejně jako před pár lety.”
