Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu nově zahrne část krajinných prvků, jako jsou meze, remízky nebo mokřady, do zemědělského půdního fondu. Díky tomu nebude muset zemědělec nebo vlastník byrokraticky při tvorbě takových prvků převádět půdu mimo něj. Pomůže to překonat pohled, že krajinné prvky jsou něčím neprospěšným pro zemědělství, ale že jsou naopak nedílnou a potřebnou součástí zemědělské krajiny. Smysluplně realizované krajinné prvky mohou plnit protierozní funkci, podporvat biologickou rozmanitost, zlepšovat kvalitu půdy ve svém sousedství a pomáhat zadržovat vodu v krajině. Česká krajina byla o krajinné prvky v minulých desetiletích systematicky připravena, což ji činí speciálně zranitelnou vůči dopadům klimatické změny, jako jsou přívalové deště nebo sucha. Právě systematická obnova krajinných prvků je proto jedním ze stěžejních řešení adaptace krajiny na klimatickou změnu, ochrany půdy před erozí, znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami a úbytku diverzity na zemědělskou krajinu vázaných druhů.
Novela zákona přináší také definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě, kdy je zároveň zachovaná zemědělská produkce. Pro takové elektrárny pak dle novely nebude docházet k vynětí plochy ze zemědělského půdního fondu. Zákon počítá s tím, že v praxi se bude jednat o umisťování panelů v sadech, na vinicích či chmelnicích. Agrovoltaika však půjde umisťovat i na nejkvalitnější zemědělské půdě, naopak po uplynutí pětileté přechodné lhůty nepůjde využít tuto půdu na výstavbu klasické fotovoltaiky, ale ani skladů či výrobních hal. Klasickou fotovoltaiku bude nadále možné umístit na méně kvalitní půdy, plochy původních průmyslových činností a samozřejmě na střechy.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu přináší novou možnost citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. Nyní je potřeba ještě uzákonit efektivní sdílení elektřiny, aby mohla být hospodárně využita i elektřina, kterou příslušná farma nespotřebuje. Jen agrovoltaika však stačit nebude, do krajiny je nutné citlivě a s ohledem na zájmy ochrany přírody zasadit i větrné elektrárny, které fotovoltaiky velmi dobře doplňují. Proto je potřeba zrychlit jejich povolování a také vyčlenit akcelerační zóny, tedy místa s minimálními střety s dalšími veřejnými zájmy, kde bude povolování ještě rychlejší a jednodušší.“
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Novela zákona o ochraně ZPF přináší důležitý krok v nápravě situace, kdy jsou zemědělci i vlastníci půdy spíše demotivováni krajinné prvky na své půdě vytvářet nebo udržovat. Ministra Hladíka lze tedy za tento krok pochválit. Nicméně jedná se jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat. Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí.“
