Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii. Tento přebytek, odpovídající, 32,8 miliardy korun, na němž se z poloviny podílí přebytek metropole Prahy, 15,5 miliard korun, tak poněkud vylepšuje celkový stav českého veřejného zadlužení, který je však i tak již třetí rok v řadě neutěšený. Důvodem přitom není ani tolik samotná výše zadlužení, které je v poměru k HDP v rámci EU stále citelně podprůměrné, ale tempo jeho nárůstu.
Ukazatel veřejného zadlužení v poměru k HDP dosáhl loni koncem roku úrovně 44,1 procenta HDP, což je stále přijatelný údaj, nacházející se takřka jedenáct procentních bodů pod úrovní odpovídající takzvané dluhové brzdě. Při jejím dosažení by vláda dle platné legislativy měla přistoupit k uskutečnění mimořádných opatření za účelem stabilizace veřejných financí.
Nutno však říci, že k udržení poměrně přijatelné úrovně ukazatele veřejného zadlužení v poměru k HDP výrazně přispěla loňská mimořádná inflace. Ta pomohla citelně navýšit ukazatele nominálního hrubého domácího produktu. Jeho růst pak snížil hodnotu poměrového ukazatele o 4,2 procentního bodu, na uvedených 44,2 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
