Červnová inflace činila v meziročním vyjádření 2,8 procenta, takže je výraznější než předpoklad ČNB z její aktuální prognózy, čítající 2,7 procenta. Inflace je nadále poměrně výrazná, poblíž horní, tříprocentní meze tolerančního pásma inflačního cílování, primárně z důvodu více než pětinového nárůstu cen pohonných hmot. V jejich případě se ovšem projevuje hlavně dramaticky ponížená loňská základna meziročního srovnání. Její ponížení způsobil loni na jaře pandemický prudký propad cen ropy na světových trzích.
Kromě růstu cen pohonných hmot se letos v červnu v citelné meziroční inflaci v ČR odrazil také vzestup cen alkoholu a tabáku, jehož zdražování pohání zejména zvyšování spotřební daně. Výrazně do inflace promluvil také nárůst cen vodného a stočného. Voda zdražuje paradoxně proto, že její spotřeba byla loni kvůli pandemii ponížená, takže vodárenské společnosti musí výpadek v tržbách dorovnávat zdražením, aby měly na nutné investice. Obecně je výraznější zdražování v oblasti služeb než zboží, což souvisí se snahou podnikatelů ve službách dohnat po otevření ekonomiky pandemické manko. Potraviny obecně spíše zlevňují, meziměsíčně však v červnu citelně zdražily brambory a vejce, v obou případech o zhruba desetinu.
V příštích měsících inflace dále zrychlí, přechodně nelze vyloučit růst až nad úroveň tří procent. Bude se nadále projevovat jak efekt loňské ponížené základny, tak také letošní zdražování v oblasti výroby, růst cen materiálů a surovin. Ten je výsledkem post-pandemického zotavení, kdy se svět snaží překotně dohnat loňský ztracený rok. Toto zdražování, ač jen přechodné, přiměje Českou národní banky letos k brzkému dalšímu zvýšení základní úrokové sazby, pravděpodobně už na srpnovém měnověpolitickém zasedání. Pravděpodobnost agresivního utahování měnových šroubů v podání ČNB však v posledních týdnech poněkud klesá z důvodu obav z delta mutace covidu a z méně plynulého post-pandemického zotavování. Inflace v ČR by za celý letošní rok měla činit 2,7 procenta.
