Česká republika je jedinou zemí EU, která aktuálně navyšuje své zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. V loňském třetím čtvrtletí totiž v meziročním sledování navýšila poměr tohoto ukazatele z 40,4 procenta HDP na 45,2 procenta HDP, o 4,7 procentního bodu. Všechny ostatní země EU své zadlužení v poměru k HDP naopak snižovaly (viz graf níže). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat (zde).
Česku se ovšem vedlo špatně nejen v meziročním sledování, ale také v tom mezičtvrtletním. Mezi druhým a třetím čtvrtletím loňského roku Česko navýšilo svůj dluh v poměru k HDP o 1,7 procentního bodu. Hůře dopadlo už jen Bulharsko, které jej navýšilo dokonce o 1,9 procentního bodu. Všechny další země EU s výjimkou Francie a Švédska svůj dluh loni ve třetím čtvrtletí snižovaly právě i mezičtvrtletně.
Z daných čísel vyplývá, že Česko dopadá v rámci celé EU nejhůře v popandemickém ozdravování svých veřejných financí, přičemž ani nejčerstvější vývoj nenabízí příliš útěchy či naděje. Současná vláda se ovšem zatím k ozdravování veřejných financí příliš nemá. Situaci ji objektivně ztěžují dopady války na Ukrajině, sankcí, obecné inflace či energetické drahoty. To jsou ale fenomény, jimž čelí také četné další země EU, přesto se všem ostatním – na rozdíl od ČR – daří dluh v poměru k HDP snižovat. Pro Česko to není dobrá vizitka a pokud by tato situace pokračovala, čeká jej zhoršení ratingu a tedy prodražení obsluhy vládního dluhu.
V žebříčku nejméně zadlužených zemí EU Česko z uvedených důvodů kleslo z někdejšího čtvrtého na aktuální osmé místo.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
