Patrně už jste slyšeli o krátkozrakosti či dalekozrakosti a možná jste se i vy sami někdy setkali se zánětem spojivek. Kromě těchto známých vad a nemocí však existuje také řada dalších potíží, které vás v souvislosti se zrakem mohou potkat. Víte, co znamená keratokonus, presbyopie, jaký je rozdíl mezi šedým a zeleným zákalem a proč by diabetici měli dávat pozor na retinopatii?
Astigmatismus: Žádné zaklínadlo, ale nepravidelně zakřivená rohovka
Název zní trošku jako zaklínadlo ze Školy čar a kouzel, ale ve skutečnosti se jedná o velmi rozšířenou oční vadu. Přitom mnoho lidí vlastně ani netuší, že ji má, protože jde většinou ruku v ruce s krátkozrakostí a dalekozrakostí. „Astigmatismem trpí přibližně dvě třetiny našich pacientů,“ uvádí MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Vadu způsobuje nepravidelně zakřivená oční rohovka. „Přestože vzniká většinou v prvním roce života, může být diagnostikován i v dospělosti, nejčastěji v souvislosti s úrazy, operacemi rohovky a při některých očních onemocněních,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.
Jak astigmatismus poznáte: Mhouříte oči a nakláníte hlavu, míváte rozmazané vidění a zhoršené vnímání kontrastů. Svět kolem vás je deformovaný, podobně jako byste hleděli do pokřiveného zrcadla. Zaměňujete některá písmena a znaky, například 3 za 8, M za H či N, P za F, K za X. Trpíte bolestmi hlavy a šíje, jste často unavení, poklesla vám výkonnost, trpíte pálením a řezáním očí, trápí vás žaludeční nevolnosti.
Jak se dá řešit: Astigmatismus se koriguje speciálními brýlovými skly a kontaktními čočkami, ale i laserovou operací, která odstraní nepravidelné zakřivení rohovky. Během jedné operace se dá odstranit jak astigmatismus, tak i krátkozrakost či dalekozrakost. U silnějších dioptrií či věku nad 40 let se pak doporučuje nitrooční operace, při které je vyměněna přirozená oční čočka z umělou.
Keratokonus: Varovným signálem je každoroční zvyšování dioptrií
Na rozdíl od astigmatismu je keratokonus v našem zeměpisném pásmu vzácná vada – o to těžší je odhalit ji! I v tomto případě hraje hlavní roli rohovka. U pacientů s keratokonem dochází k oslabení kolagenních vláken, ty se prodlužují, což negativně ovlivňuje samotný tvar rohovky, který se začne podobat kuželu. „Dochází k jejímu postupnému vyklenutí a ztenčování, nejčastěji v dolní polovině. V krajních případech – v posledním čtvrtém stádiu – může dojít k otoku rohovky (hydropsu) a náhlému zhoršení vidění. Pro onemocnění je typická krátkozrakost a vysoký nepravidelný astigmatismus,“ uvádí doc. MUDr. Karolína Skorkovská, Ph.D. z Oční kliniky NeoVize Brno, která patří mezi odborníky na toto onemocnění.
Jak keratokonus poznáte: Nejčastěji se projeví mezi 10. až 20. rokem věku. Může se rozvíjet velmi pomalu a plíživě, často 10 až 20 let – a navíc se mnohdy zaměňuje s tupozrakostí či krátkozrakostí. Kvůli špatné diagnóze pacient dostává stále vyšší dioptrie, ale samotný problém degenerace rohovky se neřeší. Tím pádem se zrak neustále zhoršuje a mezi 30. až 40. rokem postoupí nemoc do vyššího stádia. Vztyčeným ukazováčkem, který před nemocí varuje, je pravidelné (například každoroční) navyšování dioptrií. Onemocnění dokáže odhalit speciální přístroj, který detekuje ztenčení a vyklenutí rohovky.
Jak se dá řešit: „V počínajícím stádiu, ve kterém ale už dochází k poruchám vidění, léčíme pacienty metodou zvanou Collagen Cross Linking, která se označuje zkratkou CCL nebo také CXL. Působením vitaminu riboflavinu a UV zářením se posílí vazby mezi kolagenními vlákny a tím dochází ke zpevnění rohovky,“ vysvětluje docentka Karolína Skorkovská. U vyšších stádií existuje možnost implantace takzvaného intrastromálního prstence. „Jedná se o speciální prstenec z polymetylmetakrylátu, který oplošťuje rohovku. Zpevňuje vazby mezi kolagenními vlákny a zároveň rohovku upraví do požadovaného tvaru. Výrazně tak zlepšuje refrakční vadu a stabilizuje progresi onemocnění,“ doplňuje renomovaná specialistka. V krajních případech lze transplantovat rohovku.
Diabetická retinopatie: Postrach pacientů s cukrovkou
Nadměrné množství glukózy poškozuje cévy v celém těle a negativní vliv má i na jemné cévky, kterými je protkaná sítnice. „Cévní stěna se stává málo kvalitní. Buď z ní prosakují tekutiny ven, čili dochází k nežádoucímu otoku sítnice, k vyplavování cholesterolových krystalů nebo jiných usazenin. Anebo jsou cévy tak křehké, že se uzavřou, a pak vznikne nedokrvení. Oboje má velmi nežádoucí efekt pro vidění,“ popisuje oftalmoložka Valešová onemocnění zvané diabetická retinopatie.
Jak ji poznáte: Problém diabetické retinopatie tkví v tom, že ji zprvu nepoznáte, protože se rozvíjí zcela bez příznaků! Když se potíže s viděním objeví, bývá už obvykle pozdě. „V první fázi může postižení sítnice zjistit jedině lékař při preventivní prohlídce očního pozadí. Až v pozdějších stádiích dochází k poklesu samotného vidění. Může se projevit třeba až po několika letech trvání špatné kompenzace diabetu. To už se ale nedá napravit, pouze zpomalit a i to je velmi obtížné,“ připouští MUDr. Jana Mikšovská z Oční kliniky NeoVize Praha a dodává, že proto by měl každý diabetik navštěvovat očního lékaře minimálně jednou ročně, i když žádné zhoršení zraku nepozoruje. Odhalit onemocnění pomáhá v současnosti také umělá inteligence Aireen. Stačí se podívat do speciální oční kamery pro zobrazení sítnice a software dokáže detekovat, zda dochází k poškození sítnice vlivem vysoké hladiny cukru v krvi. Neinvazivní vyšetření mohou pacienti podstoupit ve vybraných diabetologických centrech (např. Diabetologické a endokrinologické centrum DIAvize Praha) anebo očních klinikách (NeoVize Brno či Praha).
Jak se dá řešit: Pokud se diabetická retinopatie nachází v pokročilém stupni, nelze sice vidění zlepšit, ale díky laserovému zákroku je možné progresi zpomalit a průběh onemocnění sítnice stabilizovat. Svou podstatou je zákrok podobný operaci křečových žil. „Cílem léčby je zajizvit neprokrvené části sítnice a zabránit prosakování z cév,“ vysvětluje MUDr. Valešová, která se problematikou diabetické retinopatie zabývá už téměř dvacet let a je rovněž spoluautorkou odborné publikace Diabetická retinopatie.
Presbyopie: Syndrom „dlouhé ruky“
Možná vám název této vady nic neříká, ale ve skutečnosti se s ním po pětačtyřicítce setká v podstatě každý z nás. Označuje se také jako stařecká vetchozrakost a někdy se jí říká také „syndrom dlouhé ruky“, protože si člověk musí oddalovat knihu či cenovky dále od očí, aby dokázal písmenka přečíst.
Jak ji poznáte: Presbyopie je přirozenou součástí stárnutí, kdy čočka ztrácí schopnost zaostřit. Poznáte ji jednoduše tak, že ačkoliv jste měli dosud zrak jako rys, je pro vás v pokročilejším věku najednou mnohem těžší zaostřit do blízka.
Jak se dá řešit: Dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami, anebo operací metodou PRELEX. „Operace PRELEX stejně jako operace šedého zákalu spočívá ve výměně nitrooční čočky – oční chirurg šetrně vymění přirozenou oční čočku, která už není schopná zaostřit na čtení, za čočku umělou. Ta v oku zůstává po zbytek života. Zákrok trvá asi 15 minut a probíhá v lokální anestezii, kdy operované oko znecitlivíme speciálními kapkami, takže pacienta nic nebolí,“ vysvětluje oční chirurg MUDr. Lubomír Továrek z Oční kliniky NeoVize Praha.
