V Česku v posledních měsících raketově zdražují dřevěné palety. To je pro řadu firem problém, protože je běžně využívají ve svém každodenním provozu. Jedná se pro ně o další cenový tlak, který budou muset ve větší či menší míře přesunout na konečného zákazníka. Dřevo pro jejich výrobu jen v březnu zdražilo o dvacet procent. Situaci komplikuje i to, že k dostání příliš nejsou ani hřebíky či jiný spojovací materiál.
Po letech nadbytku dřeva na tuzemském trhu nyní nastává jeho palčivý nedostatek, zejména pak toho kvalitního. Lesníci totiž v době kůrovcové kalamity omezili svoji těžbu, aby dále nezaplavovali trh a neprodávali tedy levně. To se týkalo například tvrdého dřeva z listnáčů. Takže dřeva z listnáčů už je nyní na trhu méně, což tlačí jeho cenu vzhůru. Vytěžené je už také pomalu dřevo z kůrovcem napadených jehličnanů, které se z důvodu nedostatečné kapacity pil v uplynulých let vyváželo překotně a levně – s nízkou přidanou hodnotou – do zahraničí, což tedy znamenalo v podstatě drancování českých lesů. Vývoz levné, nepracované kulatiny pokračuje stále, i když už v menší míře.
Jedním z důvodu tohoto drancování lesů je i to, že dřevo nemá v Česku kdo zpracovat. Lidé, kteří by jej zpracovávat mohli, zůstávají v posledním roce doma, pobírají státní pandemickou kompenzaci. Takže i když nepracují, peníze mají, neboť stát se mohutně zadlužuje. Tento dluh bude z velké části splácen v blízké budoucnosti navýšením daní. Výsledkem zadlužování je ovšem tedy právě i to, že se nedostává pracovní síly ke zpracování dřeva, takže je s nízkou přidanou hodnotou vyváženo za hranice.
Pokles cen dřeva se v Česku tedy zastavuje, hrozí naopak citelné zdražování. Zejména lidé na venkově tak mají poslední příležitost se dřevem celkem levně předzásobit. V loňském čtvrtém čtvrtletí došlo podle dat ČSÚ ke zvratu na trhu i s jehličnatým dřevem, které bylo nejvíce zasaženo nuceným kácením v důsledku kůrovcové kalamity, jež kvůli extrémně teplému a suchému počasí vrcholila v roce 2018.
Cena palivového dříví klesala čtvrtletí po čtvrtletí od prvního kvartálu roku 2019, kdy činila 722 korun za metr krychlový, až do třetího kvartálu 2020, kdy dosahovala pouze 423 korun za kubík. V posledních třech měsících loňska ale narostla na 429 korun za kubík. To ilustruje zvrat trendu. Tento zvrat je patrný také například v cenovém vývoji výřezů jehličnanů.
Další cenový tlak na růst dřeva pak přichází ze světa. Ve Spojených státech dramaticky stoupá poptávka po dřevu i jeho cena (viz graf níže). Američané totiž v době nízkých úrokových sazeb, jež tamní centrální banka nastavila v důsledku pandemie, využívají levných hypoték a intenzivně stavějí a renovují. Často ze dřeva. Navíc mají od Bidenovy vlády „vrtulníkové peníze“, 1400 dolarů na hlavu, které získává zhruba 85 americké populace. I tyto peníze zhusta využijí na stavbu či renovace.
Předchozí Trumpova administrativa Trumpa navíc zavedla cla na kanadské dřevo, což jen umocnilo poptávku Američanů po evropském dříví. Růst ceny dřeva v Evropě navíc podněcuje i Rusko, které si již nehodlá nechat drancovat své lesy vývozem nezpracované kulatiny, který zapoví. Tím ale jen omezuje vyhlíženou nabídku dřeva na evropském trhu, což už nyní tlačí jeho cenu vzhůru.
Čeští lesníci tak už od druhé poloviny loňska zaznamenávají zájem o dřevo i tam, kde dosud nebyl. Například Lesní družstvo obcí Přibyslav, které má vedle společnosti Kinských největší rozlohu nestátních lesů, nyní čerstvě a nezvykle nachází nová zahraniční odbytiště v Polsku. Polská poptávka po českém dříví roste právě i proto, že USA mají vyšší zájem o dřevo z Evropy, takže rovněž Poláci musejí hledat nové dodavatele, včetně těch z ČR, aby uspokojili sílící poptávku.
Pro Lesní družstvo obcí Přibyslav jde nepochybně o dobrou zprávu. Horší už je pro řadové obyvatele ČR, zejména venkovany, kteří dřívím například topí. Po letech zlevňujícího dříví nyní hrozí i poměrně citelný růst jeho ceny. Je nejvyšší čas se předzásobit.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
