V důsledku plynové krize hledá mnoho lidí i firem alternativu k zemnímu plynu. V posledních měsících proto roste poptávka po LPG, a to ve formě čistého propanu dodávaného do zásobníku. Pro odběratele s nižší spotřebou plynu – typicky pro vaření, přitápění či ohřev vody – ale jde o zbytečně nákladné řešení. V tomto segmentu proto ožil zájem o klasické propan-butanové láhve. Pravidelný závoz s výměnou prázdných láhví za plné dodavatel zajistí. Co musí zařídit zákazník?
Ohrožení dodávek zemního plynu z Ruska způsobilo na trhu paliv cenový šok. Výrazně zdražuje nejen zemní plyn, ale vlivem rostoucí poptávky a paniky i pevná paliva, například dřevo, uhlí nebo pelety.
Propanové zásobníky využívají domácnosti i firmy
Domácnosti i firmy, které jsou na zemním plynu závislé, mnohdy zvažují přechod na LPG, respektive čistý propan. To obnáší zejména instalaci plynového zásobníku, který je dle potřeby – u domácností zpravidla jednou do roka – nutné doplnit autocisternou. Stávající plynový kotel a spotřebiče lze přitom využívat dál, pouze je nutné vyměnit trysky hořáků.
Propan ze zásobníku může suplovat zemní plyn nejen u domácností, ale též u firem. Podniky s velkým odběrem plynu zde samozřejmě narážejí na kapacitní limity zásobníků i logistiky dodavatelů. U běžné firmy s roční spotřebou až 7 000 MWh energie však lze obecně zemní plyn kapalným propanem nahradit. S rostoucí poptávkou ale velkokapacitní zásobníky nyní na trhu docházejí.
Namísto zásobníku závoz plynovými láhvemi
Na druhou stranu, pro malé odběratele, kteří plyn využívají výhradně pro ohřev vody nebo vaření, většinou instalace propanového zásobníku nedává smysl. „Vedle poptávek po instalaci zásobníku na kapalný propan zaznamenáváme také zvýšený zájem ze strany zákazníků, pro které není plyn dominantním zdrojem energie. I v takovém případě lze přejít na LPG nebo čistý propan, a to distribuovaný v tlakových láhvích,“ říká Jiří Karlík, odborník na oblast LPG a generální ředitel společnosti Primagas.
V případě pravidelného odběru nemusí zákazník pro plyn nikam jezdit a dodavatel mu bez jakýchkoliv poplatků za pronájem láhví nebo za dopravu dodává LPG na jeho adresu. „Takové řešení má smysl při spotřebě do 6,5 MWh energie ročně, což odpovídá vypotřebování asi čtyř desetikilogramových nebo více než jedné 33kilogramové LPG láhve měsíčně,“ upřesňuje Jiří Karlík s tím, že pokud by šlo pouze o záložní zdroj, tedy pojistku pro případ nedostatku zemního plynu, bude zákazník platit nájem za láhve, typicky 1 až 2 Kč denně dle typu láhve a lokality.
Na rozdíl od přechodu na velký plynový zásobník jde v případě LPG láhví o relativně jednoduchý a rychlý zásah. Není třeba řešit projekt, stavební povolení a podobně. Jedinou investicí zůstává jednoduché a málo nákladné přetryskování spotřebičů pro jiný plyn a napojení plynové láhve. Větší 33kg láhve musejí být vždy umístěny vně budovy, upevněny v prostoru pro ně určeném a je nutné u nich zajistit revizi plynového zařízení.
Nezávislost na distribuční síti i na Rusku
Obecně představuje propan velmi zajímavé nezávislé off-grid řešení využitelné i v odlehlých oblastech a dle situace kupříkladu také v kombinaci se solárními panely. „Jde jednak o nezávislost na plynových rozvodech a přípojkách, ale i nezávislost na Rusku. Dodávky LPG nejsou ohroženy geopolitickou situací,“ upozorňuje Jiří Karlík. „V případě různých menších objektů – chaty, chalupy nebo trvale umístěné mobilheimy – může být řešením i malý jednotunový zásobník na propan. Ten lze i v hůře dostupných lokalitách obsloužit malou autocisternou s pohonem všech kol,“ dodává Jiří Karlík.
