Zdražení potravin, snížení jejich výběru, dostupnosti a kvality, negativní reakce Evropské unie, stejně jako možná protiopatření ze strany jiných zemí, kam vyvážíme naše výrobky. To jsou hlavní hrozby, jež v sobě obnášejí kvóty na české potraviny v tuzemských obchodech. O jejich prosazení se snaží tzv. agrobaroni, kteří prohrávají v soutěži se svou konkurencí, ať už to jsou menší čeští zemědělci nebo zemědělci z jiných zemí. Senát kvóty jednoznačně odmítl a poslanecká sněmovna o nich bude nově hlasovat v úterý 13. dubna.
„S myšlenkou zavedení potravinových kvót poslanci v parlamentu koketují už několik let a letos v lednu je nakonec schválili. Vyvolali tím značně negativní reakce mezi spotřebiteli, potravináři i obchodníky. Úprava naštěstí neprošla horní komorou parlamentu a senátoři tento nesmysl v polovině března jednomyslně odmítli,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), a dodal: „Celou dobu jsme se snažili zákonodárce přesvědčovat, jaké následky kvóty přinesou, abychom bránili zájmy českých zákazníků. Nakonec jsme spustili i kampaň, která si klade za cíl upozornit občany, a tedy voliče, co jim reálně hrozí. Účelem zákona totiž není nic jiného než přihrát peníze několika málo agrobaronům bez ohledu na dopady na širokou veřejnost.“
SOCR ČR od začátku jednoznačně kritizuje tento poslanecký paskvil a průběžně upozorňuje na četná úskalí, která by vyplývala z jeho přijetí. Kvóty na české potraviny rovněž odmítají i další instituce, jako je Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Potravinářská komora ČR, České sdružení pro značkové výrobky a celá řada profesních organizací z oblasti potravinářství i zemědělství.
Potravinová soběstačnost České republiky se pohybuje na úrovni 40 %, ale podle návrhu zákona by podíl tuzemských potravin na pultech obchodů musel dosáhnout až 73 %. Z toho jednoznačně vyplývá, že pokud by byly kvóty schváleny, přestanou být vybrané potraviny v obchodech během pár let k dispozici. Absurditou na seznamu, který připravili agrobaroni, jsou pak položky, jež se v Česku vůbec neprodukují. Kde by poslanci hodlali získat předepsané procento české soli, když jí neexistuje ani gram, je skutečně záhadou. Podobné je to například i s chilli papričkami a s dalším sortimentem.
„Zavedení povinných kvót na potraviny povede k ohrožení dostupnosti většiny potravin, k výraznému snížení výběru, k nárůstu cen a k hrozbě recipročních opatření ze strany jiných států. Kvóty rovněž představují neopodstatněný zásah do svobody podnikání, neboť potraviny nejsou regulovaným zbožím a na jejich prodej se vztahují pouze hygienická a živnostenská pravidla. A kvóty jsou navíc v rozporu s evropským právem, které mimo jiné mezi členskými státy zakazuje množstevní omezení dovozu, stejně jako i jiná opatření s rovnocenným účinkem. Česká republika potřebuje exportovat, zatímco zákonem bychom omezovali dovoz. To dohromady příliš nejde. Rád bych proto poslankyním a poslancům připomněl, že mají ve svých rukách napodruhé možnost svým hlasováním zabránit všem negativním dopadům potravinových kvót na české občany. Pevně věřím, že tak učiní a nenasytné a nekonkurenceschopné agrobarony odkážou do patřičných mezí,“ zakončil T. Prouza.
