Na půdě horní komory Parlamentu proběhlo 25. veřejné slyšení Senátu na téma „Financování nepedagogických pracovníků“. Úvodní slovo za Senát pronesli jeho předseda Miloš Vystrčil, předseda školského výboru Jiří Růžička a ministr školství Mikuláš Bek. Diskutující z oblasti školství či místních samospráv se zaměřili především na plánované změny ve financování nepedagogických zaměstnanců, které by mělo od letošního září přejít na zřizovatele škol. V rámci debaty dostali prostor pro dotazy také účastníci slyšení.
„Nepedagogičtí pracovníci ke školám neodmyslitelně patří. Veřejné slyšení jsme uspořádali proto, aby zástupci zřizovatelů škol, asociací, pracovníci jednotlivých typů škol a další dostali informace o tom, jak je nový model financování nepedagogických škol nastaven a jak by měl fungovat. A zároveň jsme jim chtěli dát i prostor k tomu, aby mohli vyjádřit své názory a případně obavy z toho, co nový systém financování může přinést,“ uvedl předseda senátního školského výboru Jiří Růžička.
Ministr školství Mikuláš Bek na úvod veřejného slyšení dodal: „Chtěl bych Senátu poděkovat, že poskytl prostor pro skutečně věcnou debatu. Dále bych chtěl zdůraznit, že návrh, který připravila vláda na převod nebo zvýšení zodpovědnosti zřizovatelů za financování našich škol, odpovídá středoevropské praxi i v dalších zemích. V našem sousedství je financování škol zřizovaných obcemi organizováno podobně, jako navrhujeme, takže to není nějaká neprobádaná cesta. Cílem těch změn je dosáhnout větší efektivity ve financování provozu našich škol, protože dnes čelíme některým výzvám v oblasti školství, jako je například chybějící infrastruktura. Pokud nedokážeme nastavit dobře financování provozu, tak je vždycky obtížnější a obtížnější nalézt dodatečné prostředky, které by pomohly obcím tam, kde si samy pomoci nemohou. To je například dobudování infrastruktury škol tam, kde došlo k demografickým proměnám, jako je to kolem velkých měst.“
„Přeji nám všem, aby úroveň našeho vzdělávání a výchovy šly kupředu a abychom si udrželi dlouhodobě historicky daný respekt k úrovni českého vzdělávání, kterému položil základy Jan Amos Komenský,“ řekl na úvod veřejného slyšení předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Veřejné slyšení bylo rozdělené do dvou bloků. Přední odborníci z řad místních samospráv, zástupců škol či asociací se v prvním bloku debaty zaměřili na představení připravovaných změn financování nepedagogických odborníků, ve druhém bloku byly hlavním tématem změny financování jako příležitost pro zřizovatele a školy.
Senátor David Šimek řekl, že je důležité, aby ministerstvo školství pomohlo starostům obcí a měst se v novém systému zorientovat: „Změna jim přináší další provozní zaměstnance, které budou muset řídit a rozhodovat o jejich financování, což vyvolává obavy, protože nemají dostatečná data, která jim pomohou ten nový systém nastavit. Jen pro představu, za poslední čtyři roky v českém školství vzrostl počet nepedagogů o 4 000 lidí. Ale myslím si, že času je na to dost, aby se i obce byly schopny v této věci připravit, a věřím, že se v této věci najde cesta k dosažení toho správného cíle.“
V posledním bloku celou diskusi shrnul senátor a zpravodaj veřejného slyšení Josef Klement: „Obecně si myslím, že pokud se pochyby obcí a krajů rozptýlí a systém se upřesní, tak může dojít k zásadní změně ve financování a podle mě jsou starostové a obce jako zřizovatelé dobrými hospodáři.“
V rámci každého bloku měli účastníci veřejného slyšení prostor pro pokládání otázek či vysvětlení příkladů z vlastní praxe.
Financování nepedagogických pracovníků se má převést na zřizovatele škol od září letošního roku. V případě základních škol jsou to většinově obce, u středních škol pak kraje. Mezi nepedagogické pracovníky škol se řadí například uklízeči, kuchaři, ekonomové nebo správce IT.
