V Česku je už přes 2,5 tisíce dobíjecích stanic. Standardních čerpacích stanic jsou necelé 3 tisíce

Počet veřejných dobíjecích stanic v Česku setrvale roste. Aktuálně jich MPO eviduje již 2 543, což představuje 4 549 dobíjecích bodů. Za rok touhle dobou tak možná bude v provozu více stanic k dobíjení elektromobilů nebo plug-in hybridů než čerpacích stanic s výdejem benzínu a nafty. Přestože Česko v podílu elektromobilů zaostává, například u Energokarty akceptované třemi největšími českými provozovateli nabíječek loni vzrostl počet nabití i množství odebrané elektřiny více než o polovinu. 

V posledních třech letech se tuzemská síť dobíjecích stanic rozrůstá minimálně o 500 dobíječek ročně. V loňském roce přibylo dokonce 650 dobíjecích stanic a 1 200 dobíjecích bodů. Vyplývá to z interaktivních statistik Centra dopravního výzkumu. Ke 30. 6. 2024 eviduje Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem 2 543 veřejných dobíjecích stanic a na nich 4 549 dobíjecích bodů.

Spolu s rozšiřováním sítě nabíjecích stanic roste i jejich využití. Například u Energokarty, která je akceptována u tří největších tuzemských sítí nabíjecích stanic (ČEZ, Pražská energetika a E.ON Drive) a současně v síti SMATRICS v Rakousku, EnBW v Německu a Ionity v celé Evropě, eviduje nákupní aliance Axigon za rok 2023 meziročně více než o polovinu vyšší počet dobíjení i spotřebu energie.

„Za prvních šest měsíců letošního roku registrujeme růst odběru o 25 procent oproti stejnému období loňského roku. Současně to však představuje téměř stejné množství energie jako za celý rok 2022,“ popisuje aktuální trend Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon. „Počet Energokaret, které zákazníkům poskytujeme již třetím rokem, od začátku letošního roku vzrostl o přibližně třetinu. V současnosti tak spravujeme již téměř tři tisíce karet na dobíjení elektrovozidel,“ dodává Damir Duraković s tím, že zákazníci stále nejvíce využívají DC dobíjení (55 %). Podíl nejrychlejšího dobíjení UFC se blíží ke 20 % a na úkor DC meziročně rostlo i nejpomalejší dobíjení AC, které se z podílu 23,8 % v loňském roce letos dostalo k podílu 26 %.

Celkový počet veřejných čerpacích stanic v Česku činí dle evidence MPO necelé 4 tisíce, těch „standardních“ s výdejem benzínu a nafty je asi o tisíc méně, k 12. 4. 2024 jich MPO evidovalo 2 857. „Pokud by tedy dobíjecí stanice přibývaly podobným tempem jako v posledních letech, na konci roku jich může být podobný počet jako čerpaček s benzínem a naftou,“ říká Damir Duraković, který však upozorňuje, že na jednom čerpacím stojanu může během půl hodiny reálně natankovat až 10 aut. Za stejnou dobu zpravidla ale nedobijete ani jeden bateriový elektromobil na dobíjecím stojanu AC, maximálně jeden na DC stojanu a možná dva na nabíječce UFC. Při stávajících možnostech dobíjení a předpokladu úplného přechodu k elektromobilům by tak síť dobíječek musela být násobně větší, než je síť čerpacích stanic. Velkou roli však má sehrát dobíjení mimo veřejné dobíječky, tedy doma či v práci.

Česko nicméně v počtu registrovaných elektromobilů ve srovnání s ostatními zeměmi EU zaostává. Pro ilustraci uveďme, že nákupní aliance Axigon poskytuje jako autorizovaný distributor téměř 50 tisíc tankovacích karet od společnosti Shell a kolem 15 tisíc od společnosti EuroOil oproti 3 tisícům Energokaret.