Na plénu Senátu se 6. března 2024 během jeho 22. schůze se mimo jiné projednávalo také to, zda by Česko mělo usilovat o vyjednání výjimky ze zavedení eura a ponechání české koruny jako národní měny. Zákonodárci horní komory Parlamentu České republiky se tématem zabývali na základě petice pro zachování české koruny, kterou iniciovali Svobodní. V plenárním hlasování vzali senátoři petici na vědomí, doprovodná usnesení podobně jako v roce 2015 neprošla. Během proslovů však zaznělo, že jde o důležité téma.
Petice, která byla senátorům předložena 5. ledna 2023 se dvaceti tisíci podpisy, jich ke dnešnímu dni mezitím nasbírala celkem přes třicet pět tisíc. Podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka, který je zároveň v čele petičního výboru, je to důkazem, že téma má mezi občany České republiky silnou podporu. „Obrátili jsme se na Senát s peticí, kterou bychom rádi přispěli k tomu, aby vláda již nikdy nepropásla příležitost vyjednat výjimku ze zavedení eura, kterou si již dříve vyjednalo Dánsko či Velká Británie,“ uvádí Vondráček s tím, že právě Senát je vhodným místem pro projednání petice, jelikož je složen ze zkušených politiků, kteří mají zázemí v regionech, ve kterých byli zvoleni a ve kterých dostávají cennou zpětnou vazbu. „Horní komora parlamentu může být tím pravý místem, kde lze obdobnou myšlenku vhodně naformulovat a dostatečně podpořit. Navíc zde lze lépe reflektovat zpětnou vazbu z regionů, která v souhrnu znamená, že 82 % občanů ČR chce korunu zachovat,“ dodává Vondráček.
Předseda Svobodných Vondráček připomíná, že před deseti lety obdobnou petici za zachování české koruny organizovala dnes nejsilnější vládní strana ODS. Tuto petici Senát následně i projednal v roce 2015, kdy jedním z podporovatelů vyjednání výjimky z přijetí eura byl i současný předseda horní komory Miloš Vystrčil, který upozorňoval na fakt, že od vstupu České republiky do Evropské unie se významně změnily podmínky. „Neexistoval Evropský záchranný mechanismus, povinnost participace na fiskálním paktu či bankovní unii. Eurozóna je navíc v dlouhodobé krizi a nelze odhadnout, zda vstup dalších států krizi ještě neprohloubí. Občanům by proto měla být navrácena možnost o přijetí eura, až to bude aktuální, rozhodnout,“ uvedl po tehdy neúspěšném projednání petice Vystrčil. Vondráček připomněl senátorům i slova nynějšího premiéra Petra Fialy, který před deseti lety uvedl, že by byl pro to dát občanům o otázce eura možnost rozhodnout a udělat z ní celospolečenskou otázku.
„Současná petice je méně ambiciozní než ta před deseti lety. Neusilujeme o to, abychom zařídili vypsání referenda, pouze žádáme o to, aby do budoucna bylo usilováno o vyjednání výjimky a my se tak nemuseli obávat, že přijdeme o českou korunu,“ prohlásil Vondráček před senátory při prezentování petice. „Chtěli jsme být opravdu pozitivní. Nebojujeme proti euru, nechceme bránit lidem ho používat, pokud chtějí. Naopak chválíme, co prosadila současná vláda, tedy možnost v euru účtovat a platit mzdy a daně, pokud firmy primárně podnikají s eurem. Netvrdíme, že pro někoho nemůže být výhodné. Pro Českou republiku jako celek je ale z makroekonomických důvodů výhodnější si zachovat vlastní měnu. Proto chceme zachovat českou korunu a umožnit v rámci měnové konkurence, aby si lidé mohli vybrat, co jim vyhovuje více,“ dodal Vondráček.
Ekonomické argumenty proti přijetí eura vysvětluje expertka svobodných pro oblast financí, makroekonomka Markéta Šichtařová. Podle té je nejsilnějším argumentem strukturální změna české ekonomiky, která by tímto krokem hrozila. „Zavedení eura ruší kurzový transmisní kanál. Tím se rozchází produktivita práce, která roste stále stejně, a mzdový vývoj, který zrychlí. V důsledku toho klesá konkurenceschopnost a to nutí firmy konkurovat nikoliv kvalitou a vysokou přidanou hodnotou, ale nízkou cenou. To vede k likvidaci výrob s vysokou přidanou hodnotou a přesunu k výrobám s nízkou přidanou hodnou a vysokým podílem lidské práce, tedy oněm nechvalně proslulým montovnám,“ vysvětluje Šichtařová. „Pro Česko by přijetí eura znamenalo přechod od ekonomiky švýcarského typu s nízkou inflací, vysokou přidanou hodnotou a vysoce kvalifikovanou prací k ekonomice jižanského až balkánského typu, tedy ekonomice, kde vládne vysoká inflace, nízká přidaná hodnota, a je zde využívána především nekvalifikovaná lidské práce. V horizontu jedné až dvou dekád riskujeme naprostou likvidaci naší tradiční průmyslové vyspělosti,“ dodává Šichtařová.
Dalším pro Česko významným rizikem spojeným s přijetím eura je podle Šichtařové přiblížení se nutnosti přechodu na digitální měnu. „Evropská centrální banka připravuje projekt digitální měny (CBDC), přičemž jde o extrémně zneužitelnou technologii odpovídající logice čínských sociálních kreditů umožňující absolutní elektronickou kontrolu nad identitou jednotlivce. Neexistuje záruka, že CBDC nebude pro podobný kreditní systém zneužito,“ varuje Šichtařová s tím, že i kdyby CBDC nebylo zavedeno, stále hrozí ze strany ECB rušení hotovostního eura. „Nikoliv faktické používání, ale pouhá existence a hypotetická možnost použití hotovosti je účinnou hrází proti měnové reformě,“ doplňuje Šichtařová, podle níž je nutno brát v potaz i to, že zrušením kurzového konvergenčního kanálu a zachování pouze konvergenčního kanálu v podobě cenové hladiny vytváří chronicky zvýšenou inflaci.
Makroekonomka Šichtařová zároveň vyvrací i nejčastější politické argumenty používané příznivci přijetí eura. „Rozhodně neplatí, že eurozóna je nějakým pomyslným evropským VIP klubem. Stačí se podívat na země typu Slovenska, které se po přijetí eura k evropskému průměru nepřibližují, ale naopak se od něj vzdalují. My jsme tomuto průměru blíže, a to euro nemáme. Není pravda ani to, že bez eura nemáme v EU silné slovo. Na měně vůbec nezáleží, naopak je důležité zmínit, že příznivci eura jsou často zároveň příznivci zrušení práva veta, kteří sílu našeho hlasu v Evropě chtějí takto podstatně oslabit,“ říká Šichtařová, která boří i argumenty o usnadnění cestování a potlačení kurzového rizika. „V dnešní době platebních karet s sebou už většina lidí ani žádnou hotovost nevozí. Tlak proti hotovosti je navíc v Evropě tak silný, že v budoucnu už možná cestovat ani jinak než jen s kartou nepůjde. A kdo se chce vyhnout kurzovému riziku, ten může už dnes v euru účtovat,“ dodává Šichtařová.
Senátor Jaroslav Chalupský, který byl jako nestraník zvolen za Svobodné, v rozpravě ocenil, že se téma zachování české koruny v horní komoře řeší. „Je to požadavek občanů na zachování vlastní měny jako jednoho z prvků suverenity, svobody rozhodování a symbolu samostatnosti. Občanů, kteří petici podepsali není málo, jde o desetitisíce, z výsledků průzkumů pak můžeme mluvit o milionech Čechů, kteří chtějí, abychom je jako senátoři ochránili proti možnému neuváženému rozhodnutí vlády, které jde proti jejich přesvědčení,“ komentoval svůj postoj k petici Chalupský, který zároveň odmítl přenesení pravomocí monetární politiky z České národní banky na Evropskou centrální banku. „Jako ekonom a podnikatel s životním mottem: „Vezmi osud do svých rukou, než to za tebe udělají jiní“ nemohu souhlasit s odevzdáním tohoto nástroje do rukou konkurence, protože monetární politika se vždy bude dělat ve prospěch velkých států jako Francie nebo Německo bez přílišných ohledů na státy malé a střední,“ dodal Chalupský. S přenesením pravomocí na ECB nesouhlasila ani Senátorka Jitka Chalánková (bez PP, zvolena za TOP 09). „Co se týká ČNB, tak ta je relativně nezávislá jak ekonomicky, tak politicky. Ale co se týká ECB, tak tam jsou patrné politické vlivy na její rozhodování, což nemusí být v souladu s potřebami našeho ekonomického vývoje,“ uvedla Chalánková.
Dalším zákonodárcem, který podpořil myšlenku zachování české koruny byl Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). „Kdyby vznikly nějaké Spojené státy evropské, tak je logické, že by měly jednu měnu. Kdo chce, abychom se stali součástí takovéto federace, tak je přirozené, že chce i euro. Podle mého názoru je měna výsostným znakem státu, prostřednictvím centrální banky určující vlastní měnovou politiku. Pro mě osobně není prioritní ani tak ekonomika, jako spíše samostatnost státu, proto nechci Spojené státy Evropské, chci nadále samostatnou Českou republiku, a dokud je samostatná, tak by měla mít i samostatnou měnu,“ prohlásil Canov. I podle předsedy senátního výboru pro zahraniční záležitosti Pavla Fischera (bez PP) je důležité, že se v Senátu o euru a koruně mluví a do budoucna je podle jeho slov důležité diskutovat o výhodách i nevýhodách, jak možnosti přijmout euro, tak možnosti nechat si korunu.
Libor Vondráček závěrem projednávání uvedl, že petice je zároveň odrazem toho, že většina české veřejnosti přijetí eura odmítá nebo se k němu minimálně staví zdrženlivě. „Podle výzkumu agentury STEM je pro zachování české koruny 82 % občanů, 80 % podnikatelů a 75 % respondentů ve skupině mladých. Jak se někdy říká, že česká společnost je rozdělená, tak pohled na tato čísla ukazuje, že otázka zachování české koruny je něčím, co ji naopak spojuje,“ uzavřel Vondráček.
Senátoři pak odhlasovali, že Senát bere petici na vědomí. Je evidentní, že tímto krokem uznali důležitost tématu a debata o něm zdaleka nekončí. Doprovodná usnesení vyzývající k vyjednání výjimky ze zavedení eura stejně jako v roce 2015 přijata nebyla, za zajímavost stojí názorový posun některých senátorů, zejména předsedy senátu Miloše Vystrčila, který v roce 2015 hlasoval pro vyjednání výjimky, zatímco tentokrát hlasoval tvrdě PROTI.
