Ačkoli je zemní plyn pohodlným a – přestože jde o fosilní palivo – poměrně ekologickým zdrojem energie, vedou se diskuse o jeho omezení. Je to dáno současnými geopolitickými událostmi a také postupným odklonem od fosilních paliv. Je proto velmi pravděpodobné, že plynové kotle čeká podobný osud jako kotle na uhlí, tedy omezení jejich prodeje a přechod domácností na úspornější zdroje tepla, jako jsou třeba tepelná čerpadla. A to už poměrně brzy.
Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize názorně ukázala naši závislost na zemním plynu, jehož cena v minulých letech vyletěla strmě vzhůru. Ceny energií se sice časem postupně stabilizovaly, v Evropské unii ale nekončí diskuse o zlepšení energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Jedním z výstupů této diskuse je úplný zákaz používání zemního plynu pro vytápění do roku 2040.
Tyto změny se nevyhnou ani České republice a prodej běžných plynových kotlů by měl během pár let skončit. „Evropská unie plánuje zákaz uvádět na trh samostatné plynové kotle, elektrokotle a kotle na kapalná paliva. Povoleny budou jen zdroje tepla se sezónní účinností 115 procent. Té mohou dosáhnout pouze nově definovaná hybridní zařízení, tedy třeba kompaktní sestava elektrokotle a tepelného čerpadla,“ popisuje změny Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond. A dodává, že zákaz uvádět na trh plynové a elektrické kotle začne platit od 1. 9. 2029. Přípustné budou pouze jejich varianty integrované do některého z typů hybridních zdrojů.
Cílem těchto legislativních úprav je postupný přechod domácností na vytápění zdroji tepla se zmíněnou sezónní účinností minimálně 115 %. Tomu již jinak velmi účinné kondenzační kotle nemohou vyhovět, zato tepelné čerpadlo ano. „Obecně platí, že tepelné čerpadlo má třísetprocentní až pětisetprocentní účinnost. To znamená, že z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí minimálně tři kilowatthodiny tepla,“ uvádí Oto Hanus ze společnosti Acond. „Se započtením koeficientu, který zohledňuje účinnost výroby a distribuce elektřiny, však reálná účinnost tepelných čerpadel činí od 125 do více než 200 procent,“ upřesňuje Oto Hanus s tím, že výhodou jsou také nízké emise CO2, obzvlášť pokud domácnost využije pro napájení tepelného čerpadla takzvanou zelenou elektřinu.
Plynové kotle tak zřejmě potká stejný osud jako kotle na uhlí. To znamená postupný odklon od nich a přechod domácností k novým technologiím vytápění. Staré kotle na uhlí 1. a 2. emisní třídy už nebude možné od září 2024 používat a od ledna už bude možné koupit pouze nízkoemisní kotle na tuhá paliva.
Odborníci tyto snahy Evropské unie někdy kritizují a poukazují hlavně na velkou finanční zátěž, která bude s přechodem na nový zdroj tepla spojená. „Je pravda, že tepelné čerpadlo představuje ve srovnání s běžným plynovým kotlem větší finanční investici. Ta se ale rychle vrátí díky jeho úspornému provozu,“ doplňuje Oto Hanus. S financováním lidem navíc pomáhají dotační programy. Nízkopříjmové domácnosti mohou využít Kotlíkové dotace, běžným domácnostem je pak určena Nová zelená úsporám. Je také možné, že stát a Evropská unie připraví i další dotační programy pro podporu přechodu domácností na ekologické zdroje tepla.
Zákaz by rovněž mohl omezit možnosti opravy stávajících kotlů, což by mohlo mít dopad na majitele nemovitostí v případě poruchy a vést k nákladné výměně celého topného systému. „Zřejmě nás nečeká nějaký překotný odklon od používání plynových kotlů, jak může být někdy nepřesně interpretováno. Na výměnu zdroje tepla zbývá ještě poměrně dost času. Pokud ale lidé plánují rekonstrukci topení, měli by se záměry EU počítat a volit dostatečně úsporný a efektivní zdroj tepla, který v budoucnosti nečeká žádné omezení,“ uzavírá Oto Hanus.
