Ukládání škodlivé síry v lesních půdách severních Čech zůstává v celoevropském srovnání nadále nejvyšší. A to i při zohlednění skutečnosti, že se depozice síry pod korunami stromů v Evropě od roku 1997 průměrně snížila o 60 až 70 procent. Obnova českých lesů po rozpadu nevhodně vysázených monokultur může na kritický stav našich lesních půd doplatit. Potřebujeme proto lesy nejen méně znečišťovat, ale také obnovovat mnohem chytřejším a přírodnějším způsobem.
Kritická zátěž okyselení lesních půd byla v roce 1980 překročená na 57 procentech monitorovacích ploch v Evropě. V současnosti jsou kriticky okyselené půdy již jen na několika místech Evropy, kvůli minulosti je však podíl míst s dramaticky vysokými koncentracemi síry právě v Severních Čechách. Přestože tedy došlo i v Česku k výraznému zlepšení kvality ovzduší, depozice síry a dusíku zůstávají ve zdejších půdách velmi vysoké.
Oxid siřičitý, oxidy dusíku a čpavek se do atmosféry dostávají spalováním fosilních paliv (největší zdroj v ČR jsou uhelné elektrárny), průmyslovou činností a zemědělstvím. Přispívají k růstu průměrné koncentrace přízemního ozonu, která se tak za posledních dvě stě let přibližně zdvojnásobila. Ozon je jedovatý pro člověka i zvířata a poškozuje rostliny. Do rostlin se dostává prostřednictvím listů či jehlic a vede k jejich viditelnému poškození a souvisejícímu strádání celého stromu. Prahové hodnoty kritického zatížení lesů kvůli škodlivým látkám v ovzduší jsou stále překračovány na mnoha českých monitorovacích plochách, nejvyšší koncentrace přízemního ozonu byly zaznamenány v Itálii, České republice, Rumunsku, Slovensku, Švýcarsku a Řecku.
Mezi koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, obsahem chemických látek v půdě a zdravím stromů existuje prokázaná souvislost. Síra a dusík urychlují okyselování půdy a nadměrně zatěžují půdu živinami. Okyselení půdy vede ke ztrátě důležitých zásaditých kationtů vápníku a hořčíku či zvýšení toxicity hliníku poškozujícího kořeny i půdní organismy. Přebytek dusíku v půdách vede k nerovnováze živin, a tak i zvýšené zranitelnosti stromů vůči oteplení. České lesy jsoui kvůli tomu dlouhodobě téměř v nejhorším zdravotním stavu v celé Evropě.
Právě proto Hnutí DUHA připravuje v kampani Zachraňme lesy komplexní návrhy, které představí změny nezbytné k tomu, abychom českou lesní krajinu připravili na další oteplování a udrželi ji dlouhodobě ekologicky i hospodářsky vyváženou. Plán pro zdravé lesy, který představíme v září tohoto roku, připravujeme ve spolupráci s třemi desítkami lesníků, vědců a vědkyň z mnoha českých univerzit. Zároveň Hnutí DUHA usiluje o omezování emisních výjimek (mimo jiné na dusík) pro uhelné elektrárny a rychlý útlum a celkové ukončení spalování uhlí v České republice do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, vysvětluje: „Za více než 30 let od revoluce jsme se nezbavili okyselení půd v severních Čechách a monokultury pěstované na nevhodných stanovištích tam – a nejen tam – špatně prospívají. Nezanedbatelným důvodem pro tento rekordně špatný stav lesů je také to, že v Česku téměř nevyužíváme přirozené obnovy lesů, přestože nevhodně vysazené stromy usychají nebo je okouše přemnožená zvěř.”
„V kampani Zachraňme lesy spolupracujeme s desítkami odborníků a odbornic, abychom už během tohoto září přinesli plán pro zdravé lesy.”
Mapa: Lesy s vysokým rizikem kvůli expozici vůči přízemnímu ozonu a depozici dusíku
Mapa: Depozice síranu a síry v kilogramech na rok a hektar, 2016.
Zdroj dat: ICP Forests; plochy úrovně II, větší symboly označují plochy, kde data prošla kontrolou kvality
