Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla, ovšem méně než se původně čekalo. Hrubý domácí produkt totiž klesl reálně meziročně o 0,4 procenta, zatímco se před zveřejněním předběžného odhadu koncem července se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Příznivější než očekávaný vývoj ekonomiky způsobuje zejména výrazné oživení zahraničního obchodu, který těží z odeznění krize mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Ta má svůj původ ještě v covidové pandemii.
Mezičtvrtletní růst, v očekávaném rozsahu 0,1 procenta, ovšem poháněl také růst reálné spotřeby domácností, k němuž došlo poprvé po šesti čtvrtletích; takzvaná spotřebitelské recese tedy po půldruhém roce končí. Tuzemské domácnosti tedy po půldruhém roce překonaly dopady inflace, která v uplynulých kvartálech snižovala jejich kupní sílu nejvýraznějším tempem v historii České republiky od roku 1993.
Příznivější než původně očekávané výsledky i odeznívání spotřebitelské recese představují pro Českou národní banky impuls pro odsunutí snížení základní úrokové sazby až na počátek příštího roku. Centrální banka předčasným zahájením snižování sazeb nebude chtít oživit inflační tlaky. U časnějším snížení základní sazby by uvažovala spíše v tom případě, pokud by bylo patrnější, že relativně vysoké úroky již ekonomiku výrazně dusí, což ale není ten případ.
Za celý letošní rok tudíž česká ekonomika vykáže nevýrazný růst čítající jen 0,2 procenta. V příštím roce díky snížení inflace – dost možná i pod cíl ČNB ve výši dvou procent – a souvisejícímu citelnému snížení úrokových sazeb přidá zhruba dvě procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
