Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru 2023 dle očekávání setrvala na lednové úrovni 3,9 procenta. Zůstává tak nejvýše od května 2021. Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezóny, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru.
Míra nezaměstnanosti činila v únoru 2022 celkem 3,5 procenta, takže meziročně je patrné určité ochlazení značně přehřátého trhu práce v ČR. Byť míra nezaměstnanosti nadále zůstává nejnižší v celé EU.
Jisté ochlazování – na české poměry – je však přesto patrné. Letos v lednu, poprvé za takřka 5 let, od března 2018, totiž počet hlášených uchazečů o práci převyšoval počet volných pracovních míst. Nyní v únoru se sice situace obrátila, ale počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů pouze o necelých 600, což je zcela zanedbatelný údaj. Vždyť třeba v roce 2019 činil daný rozdíl až takřka 150 tisíc.
Míra nezaměstnanosti zůstane po celý letošní rok výše než loni. Do léta lze očekávat její pokles k úrovni 3,6 procenta, a to díky nástupu teplejších měsíců a obnovení poptávky po práci v exteriéru – tedy v zemědělství, stavebnictví, lesnictví či třeba povrchová těžba –, ve druhé polovině roku je ovšem třeba počítat s nárůstem nad úroveň čtyř procent. Česko totiž letos bude koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Firmy v té souvislosti musí kvůli energetické drahotě a rapidní obecné inflaci redukovat své náklady, navíc se jim mnohdy – ze stejných důvodů – zhoršují odbytové možnosti. Ke snižování zaměstnaneckých stavů nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
