Mladí lidé jako nezkušení pracovníci? To v ICT oborech neplatí. ICT firmy si hledají zaměstnance i mezi středoškoláky – nabízejí jim placené stáže, brigády a zkrácené úvazky s platem od 200 korun za hodinu. Studenty si „vychovávají“ a doufají v jejich budoucí loajalitu.
IT odborníci se v Česku dělí na dvě početně vyrovnané skupiny – silnější polovinu představují specialisti, inženýři a manažeři, druhou část pak technici, mechanici a opraváři. S maturitou (a nižším vzděláním) si v tuzemsku vystačí téměř 100 tisíc z celkového počtu 220 tisíc IT odborníků. „Během školního roku dostáváme obrovské množství nabídek práce pro naše druháky, třeťáky i maturanty z mnoha odvětví. Firmy mnohdy nežádají specializace, ale komplexní ICT znalosti. Pokud se student osvědčí, neváhají do jeho odborného rozvoje dál investovat své prostředky. Vyplatí se jim to víc než bojovat na trhu práce o seniorní pracovníky, kteří mají leckdy až nesmyslné nároky na mzdy a další benefity,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
Poptávka po ajťácích byla vždy nadstandardní a v čase sílila. „Po pandemii ale sledujeme i trojnásobný zájem o naše studenty a absolventy než dřív. Nejčastěji firmy hledají pracovníky na pozice juniorní web developer, juniorní software developer, správce sítě nebo tester,“ vyjmenoval Martin Vodička.
Víc než praxi a tituly žádají komerční firmy od IT pracovníků spolehlivost, jazykovou vybavenost, samostatnost a zápal pro věc. Nejvyšší vzdělání je důležité spíš ve státní sféře nebo pro uplatnění v zahraničí. „Téměř všichni naši maturanti odchází na vysoké školy, otázkou ale zůstává, zdali je skutečně dokončí. Zároveň totiž mají nadprůměrně placené pozice ve firmách, a i když jim zaměstnavatelé vycházejí časově vstříc, raději se věnují své kariéře, zajímavým projektům, seberozvoji a neformálnímu vzdělávání v rámci firmy, ve kterém vidí větší přínos pro svoji profesi. Vzhledem k překotnému vývoji technologií je u studentů důležitější, aby měli široký odborný přehled a chuť se neustále učit. Příliš brzká specializace nemusí být vzhledem k nepřeberným možnostem uplatnění, které stále vznikají, vždy výhodou,“ poukázal Martin Vodička.
Počty absolventů oborů ICT na vysokých školách stagnují – po útlumu v minulých letech se nyní vrací pod hranici čtyř tisíc za rok, což je podobné číslo jako v roce 2008. Bez problémů a s vysokým příjmem by se jich v Česku uživilo třikrát tolik. „Absolventské mzdy loni vzrostly i o několik tisíc korun, v závislosti na lokalitě a oboru. Nejvíce nabídek mají mladí v IT a technických profesích, kde si mohou i diktovat pracovní podmínky. Vybírají si práci, která jim nabízí něco atraktivního, může to být možnost kariérního růstu nebo šance uplatnit se v neobyčejných projektech. ICT absolventi mají velký zájem přinášet do zaměstnání vlastní nápady a chtějí mít možnost něco reálně ovlivnit, nehledí jen na výši nástupního platu, který je vždy nadprůměrný, ale aby jim práce dávala smysl,“ popsala Marcela Vyskoková, marketingová ředitelka personální agentury Advantage Consulting. „Z pohledu zaměstnavatele mají zase absolventi tu výhodu, že nejsou zatížení předchozími návyky a firmy si je vyškolí a přizpůsobí podle svého. Ve větší míře než dřív investují do vzdělávacích programů, poskytují jim trainee programy a stáže při studiu. Hlavně technologické a IT firmy si umí spočítat, že jde o dobrou investici,“ podotkla personalistka.
Získat praktické zkušenosti a kontakty ve firmách proto není pro studenty ICT oborů složité. Spíš si mohou vybírat a přímo oslovit zaměstnavatele, který je jim sympatický. „Absolventi oborů IT jsou mezi mladými lidmi trochu jiná kategorie. Skoro bych řekl, že neexistuje ajťák bez praxe. Téměř všichni vysokoškoláci a hodně středoškoláků participují při studiu na dalších IT projektech. Každý měsíc se na nás obracejí menší firmy i nadnárodní společnosti s bohatou nabídkou placených stáží, brigád či zkrácených úvazků pro studenty a absolventy. Takže pokud studenti chtějí, s uplatněním a dalším rozvojem v oboru nemají problém. Ve druhém a třetím ročníku si obvykle přivydělávají na placených brigádách, v maturitním ročníku už si domlouvají dlouhodobější spolupráci anebo rozjíždí vlastní byznys. Odhadem 70 procent našich studentů má při škole svůj příjem z činnosti v oboru,“ shrnul ředitel informační střední školy na Proseku Martin Vodička.
