Česká měna rekordně zpevňuje dále i v únoru. Vůči jednotné evropské měně včera dosáhla svého bezmála patnáctiletého maxima, když se vzájemný kurs obou měn vůbec poprvé od srpna 2008 dostal pod úroveň 23,70 koruny za euro. V tomto týdnu má koruna za sebou absolutní historický rekord vůči měně švédské či polské.
V pondělí české měna posílila až na úroveň 2,0815 koruny za švédskou korunu. Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž tento týden klesla nejníže za takřka čtrnáct let. Švédskou korunu stahuje dolů předluženost tamních domácností, jež je činí zvláště zranitelné vůči utahování měnové politiky a vzestupu úrokových sazeb, zejména těch na hypotékách. Skandinávská země čelí naráz největšímu splasknutí realitní bubliny a nejvýraznější inflaci od 90. let.
Letos v lednu ve Švédsku zkrachoval největší počet firem za poslední minimálně jedno desetiletí, meziročně o 47 procent více. Bankrotují v prvé řadě stavební firmy, na něž drtivě doléhá zmíněné splasknutí bubliny.
Ceny rezidenčních nemovitostí se dosud ve Švédsku propadly o šestnáct procent v porovnání s prvním loňským čtvrtletím, kdy kulminovaly ještě v důsledku jejich enormního pandemického cenového růstu. Pokles cen realit přitom podle všeho nekončí. Pád cen má letos způsobit 44procentní pokles počtu zahájených rezidenčních nemovitostí. To je rána pro švédské stavebnictví, v němž pracuje více než 350 tisíc z celkem 5,1 milionu zaměstnanců skandinávské země.
Švédská centrální banka, Riksbank, čelí obtížnější situaci než mnohé jiné centrální banky ve světě. Musí totiž krotit inflaci, avšak zároveň ještě úzkostlivěji dbát na to, aby zemi neuvrhla do až příliš hluboké recese. Zhruba polovina hypoték ve Švédsku je totiž s variabilní úrokovou sazbou. Podstatnou část druhé poloviny pak zase charakterizují poměrně krátká fixační období. Švédové jsou tak vysoce citliví – více než v drtivě většině dalších zemí EU – na růst úrokových sazeb, jaký v současném inflačním prostředí nastává. Zhruba 60 procent hypoték ve Švédsku má v důsledku fixační období kratší než jeden rok. Vysoce zadlužené švédské domácnosti zaskočil poměrně razantní růst úroků Riksbank, která pokračuje i v tomto týdnu.
Dramaticky zhoršená finanční kondice švédských domácností a jejich ochromená kupní síla tak mohou společně s dále slábnoucím stavebnictvím stahovat celou ekonomiku dále dolů, stejně jako její měnu. Nelze tak vyloučit, že česká koruna bude již brzy stát poprvé v historii méně než dvě švédské koruny. Pro Čechy to znamená jedno: dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako nikdy jindy, alespoň tedy z hlediska kursu.
Přesto, že švédská měna historicky slábne, vláda země neuvažuje, že by zahájila kroky k přijetí eura. Švédsko si přitom na rozdíl od Dánska nevyjednalo výjimku ze závazku jednotnou evropskou měnu přijmout. Švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová se ovšem tento týden nechala slyšet, že otázka zahájení přípravy na přijetí eura „není na stole“.
Lze si živě představit, pod jak mocným tlakem zahájit cestu k přijetí eura by se ocitli čeští politici, pokud by byla situace opačná. Tedy pokud by koruna byla (takřka) rekordně naráz vůči švédské koruně i euru. Hned bychom slyšeli nářek, jak už jsme dávno měli být v eurozóně. Tak si nynější reakci – tedy spíše nereakci – švédských politiků dobře zapamatujme.
Také vůči polské měně se tak čeká tento týden dostala na historické maximum. V úterý se vzájemný kurs obou měn dostal vůbec poprvé pod úroveň pěti korun za zlotý. Vzájemný kurs obou měn dnes odpoledne spadl až na 4,9886, vyplývá z údajů agentury Bloomberg. Koruna je tak vůči polské měně nejsilnější od v 90. let, kdy jak Česko, tak Polsko procházely transformačním období. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000. Za celé období, po něž obě země požívají plovoucí kurs, tedy od dubna 2000, je tedy právě v těchto dnech polská měna vůči té české nejslabší. Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun.
Za oslabováním polské měny stojí nechuť většiny bankovní rady polské centrální banky k dalšímu zvedání základní úrokové sazby. Hle, nechuť většiny bankovní rady centrální banky ke zvedání úrokových sazeb není jen záležitostí českou!
Polský zlotý ovšem oslabuje u napětí mezi Varšavou a Bruselem ohledně nezávislosti polského soudnictví. Sejm sice tento týden posvěcuje reformní kroky, které v daném ohledu vycházejí vstříc požadavkům Bruselu, avšak podle četných pozorovatelů nemusí stačit. V takovém případě by Evropská komise dále zadržovala miliardy eur z pandemického fondu obnovy. Polská vládní koalice by je ráda získala ještě před parlamentními volbami, které se konají letos na podzim. Zároveň však není ochotna Bruselu plně ustoupit. Mezi devizovými obchodníky tak roste nervozita stran toho, zda peníze Polsko skutečně obdrží. Jestliže by se tak nestalo, jedná se o významný tlak na oslabení zlotého. Trhy tento scénář promítají i do kursu polské měny vůči české koruně.
Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji, než je zvláště poslední dobou běžné. Zejména Češi ze severních částí naší země se tak nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, pohonných hmot, ale třeba i oděvů, nebo dokonce nábytku.
Češi často naříkají. Tu nad slabou měnou, tu nad tím, že už jsme měli dávno platit eurem, tu nad tím, že v Polsku je všechno mnohem lacinější. Letmý pohled do zahraničí – a nejen do Švédska nebo Polska a nejen v těchto dnech – ale dokládá, že se ve skutečnosti zase tak špatně nemají, resp. že své ekonomické problémy, leckdy daleko závažnější, řeší i za hranicemi, dokonce v nejvyspělejších světových ekonomikách typu té švédské. Takže nenaříkejme!
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
