Tuzemský turistický ruch se loni z velké části zotavil ze dvou předchozích let těžce poznamenaných pandemií covidu a souvisejícím dramatickým útlumem turismu. Loni však již byl objem návštěvnosti na hodnotě 89 procent úrovně posledního předpandemického roku 2019. Pokles proti roku 2019 je dán výhradně snížením počtu zahraničních hostů, protože počet českých turistů byl už loni naopak vyšší než roku 2019.
Za zahraničních hostů vykazují zvláště dramatický úbytek návštěvnosti Číňané a Rusové, kterých se loni v Česku ubytovalo o více než 90 procent méně než roku 2019. V případě Číňanů činí úbytek 94,4 procenta, v případě Rusů pak 91,3 procenta. Číňanů v roce 2019 zavítalo do Česka takřka 610 tisíc, loni však již jen zhruba 34 tisíc. Počet návštěvníků z Ruska klesl ve stejném období z více než 564 tisíc na mírně přes 49 tisíc. Číňanů se tak ubytovalo o takřka 600 tisíc méně, Rusů pak o zhruba půl milionu méně. Dohromady jde tedy o více než milion lidí jen z těchto dvou zemí.
Mezi lety 2019 a 2022 se propadl počet hostů z většiny zemí světa, byť ne tak fatálně jako v případě těch čínských nebo ruských, pro něž Česko prakticky přestalo existovat. Existují však výjimky. V daném období totiž vzrostl počet hostů například z Ukrajiny, Slovenska nebo Rumunska.
Válka na Ukrajině je klíčovým důvodem poklesu počtu ruských turistů, jimž se v důsledku západních sankcí v podstatě uzavřel vzdušný prostor nad EU. Ukrajinci zase Česko ve zvýšené míře navštěvují, neboť sem například přijíždějí za příbuznými z řad válečných uprchlíků. Nárůst v případě Slováků je dán tím, že ještě v důsledku covidu stále i loni preferovali – jako Češi – turistické cesty spíše na kratší vzdálenosti, třeba hned do sousedního Česka. Úbytek čínských hostů je dán především drakonickými covidovými restrikcemi, od nichž tamní režim upustil teprve loni na sklonku roku. Nárůst návštěvníků z Číny a obecněji Asie, i zemí typu Koreje či Japonska, by mohl charakterizovat letošní rok v oblasti tuzemského turistického ruchu. Lze očekávat další přiblížení úrovním roku 2019.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
