Česká koruna se právě nyní obchoduje na nejsilnější úrovni vůči polskému zlotému v celé novodobé historii, a to navíc vůbec poprvé za méně než pět korun za zlotý. Vzájemný kurs obou měn dnes odpoledne spadl až na 4,9886, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže).
Koruna je tak vůči polské měně nejsilnější od v 90. let, kdy jak Česko, tak Polsko procházely transformačním období. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000.
Za celé období, po něž obě země požívají plovoucí kurs, tedy do dubna 2000, je tedy podle dat Bloombergu právě dnes polská měna vůči té české nejslabší. Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun (viz graf níže).
Za oslabováním polské měny stojí nechuť většiny bankovní rady polské centrální banky k dalšímu zvedání základní úrokové sazby. A také napětí mezi Varšavou a Bruselem ohledně nezávislosti polského soudnictví. Sejm má sice tento týden posvětit reformní kroky, které v daném ohledu vycházejí vstříc požadavkům Bruselu, avšak podle četných pozorovatelů nemusí stačit. V takovém případě by Evropská komise dále zadržovala miliardy eur z pandemického fondu obnovy. Polská vládní koalice by je ráda získala ještě před parlamentními volbami, které se konají letos na podzim. Zároveň však není ochotna Bruselu plně ustoupit. Mezi devizovými obchodníky tak roste nervozita stran toho, zda peníze Polsko skutečně obdrží. Jestliže by se tak nestalo, jedná se o významný tlak na oslabení zlotého. Trhy tento scénář zaceňují i do kursu polské měny vůči české koruně.
Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji, než je zvláště poslední dobou běžné. Zejména Češi ze severních částí naší země se tak nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, pohonných hmot, ale třeba i oděvů, nebo dokonce nábytku.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
