Prosincová inflace, meziročně 15,8 procenta, zaostala za drtivou většinou expertních odhadů. Pozadu zůstal také meziměsíční údaj. Mezi listopadem a prosincem totiž ceny stagnovaly, což také prakticky nikdo nečekal. Jedná se tedy celkově o příznivý výsledek. Byť je třeba jedním dechem dodat, že bez vládních opatření v podobě zavedení úsporného tarifu a odpouštění příspěvku na obnovitelné zdroje energie by meziroční inflace místo 15,8 procenta činila hned 19,3 procenta. I tak by však šlo o zmírnění inflačních tlaků v porovnání s listopadem, kdy tato vládou neredukovaná inflace měla odpovídat dokonce 19,8 procenta.
Pokles inflačních tlaků nastal mezi listopadem a prosincem zejména z důvodu výrazného poklesu cen pohonných hmot, způsobeného výrazným zlevněním ropy na světových trzích. Jejich meziměsíční zlevnění přesáhlo úroveň deseti procent.
Prosincovou meziroční inflaci ovšem tak jako v listopadu navyšovala uměle ponížená základna posledních dvou měsíců roku 2021, kdy platila nulová DPH z energií, přechodně snížená ještě Babišovou vládou. Naopak v prosinci 2022 – opět jako předtím v listopadu i říjnu – snižovaly inflaci zmíněný energetický úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energie. Oboje opticky snižuje cenu pro spotřebitele, protože část nákladů, které jsou spojeny s platbami energií, na sebe bere stát. I když tak inflační tlaky v ekonomice trvají, není jimi již v takové míře jako až do září 2022 zatěžován spotřebitel. Nepromítají se tedy v plné výši ani do spotřebitelské inflace, jako tomu bylo právě až do září 2022.
V lednu 2023 je třeba počítat s výraznějším vzestupem inflace, až k úrovni 18,5 procenta. Dochází totiž k nahrazení úsporného tarifu zastropováním cen energií, které se nakonec projeví právě vzestupem obecné inflace. Pro četné domácnosti totiž značí i několikanásobné zvýšení cen energií oproti roku 2022. Za celý letošní rok by inflace měla činit 10,5 procenta, do jednociferného pásma se dostane až ve druhé polovině roku. Loňská celoroční inflaci činí 15,1 procenta, takže snížení na 10,5 bude citelné, ačkoli z dlouhodobé perspektivy i letošní inflace bude znatelně nadprůměrně vysoká, a to na poměry celé historie samostatné ČR od roku 1993.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
