Třicet let po rozpadu česko-slovenské federace se nebývale rozevírají nůžky v ratingovém hodnocení Česka a Slovenska – ve prospěch Česka. Alespoň tedy pokud vezmeme v potaz ratingové hodnocení dluhových závazků obou zemí z pohledu tří globálně nejvýznamnějších ratingových agentur, tedy Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch.
Jakýmsi „etalonem kvality“ jsou dluhopisy německé. Ty jsou zmíněnými agenturami hodnoceny dlouhodobě těmi úplně nejlepšími známkami. Proto se nabízí zhodnotit to, jak příliš za souhrnným hodnocením německých dluhopisů – a tedy jeho schopností dostát svým dluhovým závazkům – zaostávají ty české a ty slovenské.
Česko nyní zaostává za Německem o devět stupňů, protože v hodnocení každé ze tří uvedených agentur mají jeho dluhopisy o tři stupně horší hodnocení než dluhopisy německé. Slovenské dluhopisy ovšem za těmi německými zaostávají hned o čtrnáct stupňů (viz graf níže). Přitom v letech 2006 až 2010 Slovensko vykazovalo převážně lepší souhrnný rating než Česko. Ztrácelo tehdy na Německo méně než Česko.
Od října 2019 Česká republika dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993. V říjnu 2019 totiž zlepšila své hodnocení o jeden stupeň agentura Moody’s. O rok dříve, v srpnu 2018, zlepšila své hodnocení agentura Fitch. Předtím bylo hodnocení České republiky ze strany daných tří agentur stabilní od roku 2011.
Je však třeba uvážit, že v hodnocení agentur existují rozdíly, dané odlišnou metodikou. Například agentura Moody’s držela rating cizoměnových závazků ČR na neměnné úrovni „A1“ v letech 2002 až právě 2019. Za stejnou dobu agentura Fitch změnila příslušné hodnocení ČR hned šestkrát, a to vždy ve směru zlepšení hodnocení, celkově o sedm stupňů.
Z celosvětového pohledu je ČR stále „dlužníkem druhé kategorie“. Žádná z tří nejdůležitějších agentur jí nepřisuzuje prvotřídní hodnocení, které náleží zemím typu zmíněného Německa, ale také Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. V hodnocení Standard & Poor’s se ale ČR umisťuje jen o dva stupně níže než Spojené státy, jejichž dluh je obecně považován ze bezpečné útočiště.
Společně s Estonskem je ČR ovšem jedinou zemí bývalého východního bloku, která dosahuje ratingu z pásma investičního, a to vysokého stupně. Vykazuje jej v hodnocení všech tří zmíněných agentur, zatímco Estonsko dosahuje na vysoký stupeň pouze z pohledu dvou z nich. Cizoměnové závazky ČR jsou v investičním pásmu nepřetržitě od vzniku země v roce 1993. Naposledy spekulativní stupeň přisoudila některá ze tří klíčových agentur, konkrétně Moody’s, někdejšímu Československu v roce 1992.
Veřejné finance ČR jsou v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
