O kolik mohou české firmy přidat svým zaměstnancům? Dorovnají růst platů státních zaměstnanců? Otázka, která zajímá 5,5 milionu tisíc zaměstnaných Čechů, má překvapivou odpověď. Firmy samy nevědí a pravděpodobně půjdou metodou pokusu a omylu. V mnohých z nich totiž účtárny často fungují podobně jako v devadesátých letech a řadě z nich chybí konsolidované informace o mzdách v digitální podobě, všímá si Jiří Šrámek, obchodní ředitel jednoho z nejrozšířenějších českých mzdových softwarů Nugget SW.
České firmy se pohledem své mzdové politiky dostaly do kleští. Na jedné straně na trhu přetrvává nedostatek pracovní síly a obsadit jedno místo není o nic levnější než loni, firmy ale zároveň potřebují udržet své kvalifikované pracovníky, kteří pro ně budou klíčoví ke snadnému zdolání očekávané krize a zachování konkurenceschopnosti.
Na straně druhé jsou tu růsty takřka všech vstupů, s extrémním zdražením energií v první řadě, které mají zásadní dopad na firemní hospodaření. Řada firem má problém ufinancovat provoz za stávajícího stavu a zvyšovat mzdy jednoduše nedokážou.
Jenže dopady celosvětového dění drtí i domácnosti, které zchudly nejvíce za posledních 30 let. A vyšší výdělky v práci jsou pro ně často jedinou cestou, jak dražší nájmy, energie, potraviny nebo hypotéky ufinancovat. Stát navíc ukazuje, že alespoň státním zaměstnancům přidat dokáže – a to plošně o celých 10 %. Což vytváří na firmy další tlak.
Miliony skryté v personálních papírech
Experti upozorňují, že nějakou dobu mohou firmy kompenzovat nárůst mezd například zlepšováním benefitů, které zaměstnancům poskytují. Jenže na přelomu roku bude řada z nich postavena svými zaměstnanci před hotovou věc: buď přidají anebo se musí porozhlédnout po jiných lidech.
„Domácnosti budou na konci roku vystaveny obrovskému tlaku. Zimní měsíce ukážou pravděpodobně nepříjemnou realitu spojenou s vytápěním, všem lidem vzrostou náklady na bydlení a velké části Čechů skokově. Ti, kterým končí fixace hypoték, budou navíc konfrontováni s novou výší úrokových sazeb,“ uvádí Jiří Šrámek. „A do toho nesmíme zapomenout na obecné zdražení téměř všech výrobků kvůli rekordní výši inflace.“
Jenže mnoho českých firem netuší, jestli vůbec a případně o kolik a komu může mzdy zvednout. Stejně jako má problém vypočítat, co s provozem firmy udělá propouštění části zaměstnanců a rozdělení jejich mezd mezi zbývající. Odpovědi totiž namísto odpovídajících programů a aplikací často leží v šanonech na personálním oddělení nebo účtárně. A co jednou skončí svázané v archivu, k tomu se kdokoli při plánování dostává jen těžko.
„Nebudu přehánět, když řeknu, že až polovina českých firem je v tomto ohledu ‘zcela slepá‚ ve svém rozhodování. Chybí jim konsolidovaná a přehledá data, na základě kterých by se mohly rozhodovat. Nedokáží namodelovat, jak postupovat v různých situacích,“ uvádí Jiří Šrámek. „Což je pochopitelně velký problém pro následující měsíce. Firmy se vystavují riziku, že na mírné kroky bude už brzy pozdě a zbydou jen ty radikálnější scénáře.“
Přidáme a následně propustíme? Většina firem zřejmě půjde touto cestou
Scénáře mohou nastat dvojí – buď firmy nepřidají a začnou přicházet o své klíčové lidi, které bude přetahovat vitálnější konkurence, nebo se budou snažit dorovnat v odměnách inflaci, ale bez odpovídajícího modelu. To může mít významný dopad na jejich cash-flow, opoždění ve výplatách a pravděpodobně následný radikální řez spojený s propouštěním. Tento model je zejména ve středních firmách, které však v Česku vytváří 40 % HDP, podle poradenské společnosti RSM bohužel nejpravděpodobnější.
„Je třeba přiznat, že situace, jako je dnes, tu v době moderního Česka nebyla. Na jedné straně máme výhled na stagflaci, na druhé straně nepřestává být pracovní síla drahá a nedostatková. Je tedy logické, že firmy se budou snažit nejprve vyjít lidem vstříc, ale v praxi mohou narazit na problém, že na to nemají,“ domnívá se Jiří Šrámek.
Týkat by se to mělo především výrobních odvětví se subdodavatelskými kontrakty – tedy automobilového průmyslu, dodavatelů elektronických komponent nebo strojírenských firem se zakázkovou výrobou. Pro ně bude složité promítnout zvýšené mzdové požadavky do vyšších cen produktů kvůli zachování smluvních závazků a celkové konkurenceschopnosti.
Firmy dohání domácí úkoly, zájem o digitalizaci mezd roste nejrychleji za poslední dekádu
Nutno dodat, že tisíce firem si při přechodu na krizové plánování svůj nedostatek uvědomilo a nyní se snaží slepá informační místa pokrýt. Klíčovým impulsem podle expertů bylo zářijové zvýšení platů některých státních zaměstnanců, které mezi podnikateli vyvolalo paniku. Podle úrovně a růstu státních platů se totiž v mnoha případech odvozují také firemní mzdy. A stát je jako zaměstnavatel v současnosti v průměru štědřejší než soukromá sféra.
Trh na to reagoval zvýšenou poptávkou po digitalizaci mzdové agendy a zájmem o implementaci mzdových programů, které umí poskytnout přehledná data právě pro manažerské rozhodování. Tedy především pro tvorbu scénářů dalšího vývoje s ohledem na mzdovou politiku firmy. Jeden z největších hráčů v Česku, Nugget SW, hlásí citelný nárůst poptávek po digitalizaci. Letos tak očekává růst obratu o celou třetinu na více než 30 milionů korun.
„Je poznat, že firmy si jsou vědomy toho, že v oblasti digitalizace mezd a HR něco zanedbaly. Personální ředitelé jsou pod tlakem, pokud nedokáží dát managementu data, která potřebuje k rozhodování,“ zmiňuje Jiří Šrámek. „Týká se to v podstatě firem všech velikostí – spojuje je to, že teprve nyní na ně dopadá situace na trhu plnou vahou. V této souvislosti se samozřejmě také řeší náklady spojené s případnou změnou nebo vůbec nasazením HRIS. V tomto ohledu je u nás čím dál více poptávaný model pronájmu softwaru. Pořizovací částku pak kompenzujeme například rozložením plateb za licence až na pět let.“
O Nugget SW
Jeden z největších českých mzdových a personálních softwarů, sloužících pro kompletní zpracování mzdového účetnictví a řízení lidských zdrojů. Každý měsíc zpracovává data asi o 150 000 zaměstnancích ve více než 400 společnostech. V roce 2021 dosáhl 23milionového obratu, v roce 2022 roste 30% tempem.
