Míra nezaměstnanosti v Česku vykázala v říjnu podle očekávání úroveň 3,5 procenta. Česko tak má nadále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Nezaměstnanost v Česku je nižší i než v Japonsku, což je učebnicový příklad země s dlouhodobě extrémně nízkou mírou nezaměstnanosti.
I tak je však patrné určité ochlazování nadmíru přehřátého českého trhu práce. Počet hlášených volných pracovních míst totiž letos v říjnu klesl pod úroveň 300 tisíc, a to vůbec poprvé od května 2018. Jinými slovy, trh práce v Česku nadále zůstává přehřátý, ovšem nejméně za posledních takřka 4,5 roku. To je projev ekonomického útlumu, jímž české hospodářství prochází a který bude ještě patrnější v příštích měsících a v příštím roce.
Energetická drahota a obecná inflace a snižování kupní síly u nás i v zahraničí, které je provází, zhoršuje odbytové možnosti českých zaměstnavatelů, kteří jako ostatní současně čelí rostoucím cenám energií. Tento dvoustranně nepříznivý tlak na jejich hospodaření ještě zesílí v příštím roce, pročež trh práce v Česku bude dále chladnout.
Nakonec se tak bude nejen dále snižovat počet volných pracovních míst, ale začne znatelněji narůstat míra nezaměstnanosti. Ta za letošní rok vykáže průměrnou úroveň 3,5 procenta, v roce 2023 už to budou celoročně rovná čtyři procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
