Energetická krize výrazně zamávala nejen s cenami, ale i s preferencemi lidí. Ti se jednak často vracejí k tuhým palivům, jejich ceny však vlivem silné poptávky také strmě rostou. Současně ale nemálo domácností přechází z elektřiny nebo zemního plynu na propanové (LPG) vytápění. Čistý propan zdražoval ve srovnání s ostatními zdroji minimálně a aktuálně vychází v průměru na 2,7 Kč/kWh včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků. Podle společnosti Primagas letos na propan téměř pětina nových zákazníků přešla netypicky z elektřiny. Nadále ovšem dominují zákazníci, kteří si propanové zásobníky zřídili po odstávce kotle na uhlí.
Dle odhadů odborníků je v Česku více než 10 tisíc domácností, které k vytápění využívají LPG, respektive čistý propan ze zásobníku. Zatímco dříve se jednalo o alternativu v lokalitách, kde není dostupná distribuční soustava zemního plynu, v současnosti význam topného LPG roste. „LPG není primárně závislé na Rusku, takže jeho cenu ani dostupnost výrazně neovlivňuje geopolitická situace, jako je tomu u zemního plynu,“ upozorňuje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.
Cena LPG je proto poměrně stabilní a v meziročním srovnání se zcela vymyká všeobecnému trendu. Zejména v posledním roce totiž výrazně rostly nejen ceny zemního plynu a elektřiny, ale v návaznosti na plynovou krizi i ceny dřeva nebo uhlí, a to často násobně. „Srovnáme-li cenu topného propanu letos v září se stejným měsícem loňského roku, je propan pouze o přibližně čtvrtinu výše než před rokem. Cena jedné kilowatthodiny energie se při využití čistého propanu dodávaného do zásobníku dnes pohybuje mezi 2,5 až 3 korunami, a to včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Díky cenové stabilitě se tak LPG nyní stává jedním z ekonomicky nejvýhodnějších paliv, které je vhodné jak pro rodinné domy či menší (rekreační) objekty, tak pro menší firmy. I proto v tomto roce poptávka po instalaci propanových zásobníků opět výrazně rostla. „V porovnání s loňským rokem, který byl z hlediska počtu nových zákazníků rekordní, letos evidujeme čtyřnásobně více poptávek po propanovém vytápění. Výrazně přitom roste podíl zákazníků, kteří na propan přecházejí z elektřiny nebo zemního plynu,“ popisuje Jiří Karlík. „Zatímco loni jsme zaznamenali, že z elektřiny přešlo na propan asi 5 procent nových zákazníků, letos je to už bezmála 20 procent. Novinkou pro letošní rok je pak přechod na propan ze zemního plynu, což by dříve nedávalo ekonomický smysl. Letos se tak rozhodlo 14 procent nových zákazníků,“ doplňuje Jiří Karlík.
Přechod na propanové vytápění je nejsnazší, pokud domácnost využívala zemní plyn. Stávající plynové spotřebiče – kondenzační kotel, průtokový ohřívač vody nebo sporák – lze používat nadále. Protože je však propan výhřevnější, je třeba je takzvaně přetryskovat neboli vyměnit trysky hořáků.
Vždy je pak nutné instalovat na pozemku poblíž domu zásobník na zkapalněný plyn. „Pro většinu rodinných domů doporučujeme zásobník o kapacitě 2 700 nebo 4 850 litrů. Taková zásoba kapalného plynu vystačí běžné domácnosti na jeden až dva roky, přičemž nemusí řešit tarify nebo změny cen na trhu během roku a nikdo jí nemůže přerušit dodávku plynu,“ vysvětluje Petr Sedlák, obchodní a technický ředitel Východočeských plynárenských strojíren (VPS).
U rodinného domu s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními a s instalací plynového zásobníku do pěti metrů krychlových se při započtení všech dílčích prací a materiálu pohybuje celková investice přibližně mezi 60 a 100 tisíci korunami. Předpokladem je využití stávajícího kotle na zemní plyn. V ostatních případech, kdy se na propan přechází z jiného paliva, než je zemní plyn, je potřeba v rámci celkové investice počítat ještě s náklady zejména na plynový kotel a podobně, čímž celková investice naroste o dalších minimálně 50 tisíc korun.
Foto. Primagas
