Akciové tituly pevninské Číny obchodované na hongkongské burze se dnes propadly o 7,3 procenta. Jedná se o nejhlubší propad příslušného ukazatele – Hang Seng China Enterprise Index – od světové finanční krize roku 2008. Prudce rovněž oslabil hlavní ukazatel hongkongských akciových titulů – Hang Seng –, jenž ztratil 6,4 procenta. Slábnou také čínské akcie obchodované jinde ve světě, třeba v USA.
Jde o nejhorší reakci ukazatele Hang Seng China Enterprise Index na výsledek vrcholného sjezdu komunistické strany, konaného jednou za pět let, od roku 1994, kdy začal být daný ukazatel sestavován.
Výsledek by přitom byl zřejmě ještě horší, pokud by Čína nevykázala překvapivě solidní údaj k růstu své ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Čínská ekonomika od července do září přidala meziročně 3,9 procenta, zatímco podle expertů to nejspíše měla být jen 3,4 procenta.
Navzdory pozitivnímu překvapení z čínské reálné ekonomiky tedy pevninské akcie obchodované v Hong Kongu zlevnily na svoji nejnižší úroveň (za celé období od roku 2001) vůči americkým akciím zařazeným do stěžejního indexu USA, Standard & Poor’s 500, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz graf níže). Koncem roku 2001 přitom Čína byla přijata do Světové obchodní organizace, což je zásadní milník jejího ekonomického i geopolitického vzestupu posledních desetiletí.
Až příliš hladký průběh vrcholného sjezdu čínských komunistů, jenž skončil o víkendu, je pro trhy špatnou zprávou. Burzy stahovaly dolů předně technologické tituly typu Alibaby. Na sjezdu totiž svoji moc upevnil stávající prezident Si Ťin-pching, který tak bezprecedentně započíná své třetí funkční období. Stává se tak nejdéle vládnoucím čínským „kormidelníkem“ od dob Mao Ce-tunga.
Si přitom uplatňuje razantní postoj vůči právě technologickým firmám. Jedni mají za to, že tak činí z obavy, aby mu technologičtí byznysmeni, jakým je třeba Jack Ma, nepřerostli přes hlavu. Jiní míní, že nechce dopustit přílišné bohatnutí úzké skupiny technologických podnikatelů a vrcholných manažerů jejich firem, které by dále markantně rozevíralo nůžky bohatství čínské společnosti a zadělávalo tak na její nebezpečnou destabilizaci.
Prezident Si se ovšem po sjezdu v nejužším vedení politbyra obklopí nejen loajalisty, trhu méně nakloněnými pohlaváry, ale také zastánci tvrdé linie postupu vůči covidové nákaze. Trhy tak padají i z důvodu obavy, že režimní politika nulové tolerance covidu nezmírní.
Podle oficiálních čínských statistik, jež je ovšem třeba brát s jistou rezervou, je dosavadní tvrdý postup Peking vůči covidu účinný. Vždyť třeba ve Spojených státech podlehlo covidu dosud přes milion lidí. Navzdory tomu, že Čína je více než čtyřikrát lidnatější než USA, covid si tam dosud vyžádal jen něco přes 5000 obětí. Přitom pokud by měl počet covidových úmrtí vzhledem k lidnatosti odpovídat situaci v USA, muselo by být v Číně těchto úmrtí zhruba 4,2 milionu.
Zastánci nulové tolerance vůči covidu se obávají, že zmírnění restrikcí by mohlo způsobit citelný nárůst počtu zemřelých a rovněž destabilizovat společnost. Raději tak volí cestu restrikcí, které ovšem zapříčiňují slabší hospodářský růst, čímž omezují ziskovost firem obchodovaných na burzách pevninské Číny i Hong Kongu.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
