Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu, ale také ve Francii vystoupaly včera na nový historický rekord. Závažnou evropskou energetickou krizi totiž v poslední době ještě zhoršuje počasí. Je příliš sucho. Například hladina řeky Rýn klesá kvůli suchu a nedostatku srážek tak nízko, že tok má nyní před zavřením pro nákladní přepravu.
Po Rýnu se plaví například nákladní lodě zásobující uhlím německé elektrárny. Již nyní je kvůli nízkému stavu hladiny toku toto zásobování omezeno. Stupňují se obavy, že bude muset dojít k omezení výroby elektřiny, případně se její výroba notně prodraží. To je klíčový bezprostřední důvod, proč nyní roste na burze velkoobchodní cena elektřiny v Německu na nový rekord.
Ve Francii není situace o nic lepší. Tamní polostátní energetický kolos Électricité de France pravděpodobně bude muset dále snížit objem výroby jaderné elektřiny. Suché a teplé počasí zvyšuje teplotu vody řek, jako je Rhôna nebo Garonna, což omezuje možnost chlazení reaktorů, které se u těchto toků nacházejí.
Snížení výroby francouzských jaderných elektráren by dále tlačilo ceny elektřiny vzhůru. Z rekordních cen v Německu či Francii díky účasti na jednotném trhu EU těží podniky jako český ČEZ, které tak mohou na burze svoji elektřinu prodávat za ještě vyšší cenu.
Právě to je trnem v oku některým českým politikům a ekonomům, kteří by rádi podniky typu ČEZ mimořádně zdanili. Argumentují tím, že ČEZ mimořádně vydělává na probíhající válce na Ukrajině.
Jak je však patrné právě z nynějšího vývoje, zdrojem nárůstu ziskovosti ČEZ rozhodně není jen válka. Aktuálně je jí třeba také právě sucho.
Zejména jí ale je chybná energetická politika Německa uplynulé řady let. Německo hlavně během éry vlády kancléřky Merkelové postupně odstavovalo své jaderné elektrárny a společně s rozvojem zelených zdrojů ovšem také prohlubovalo závislost na ruském plynu. To se mu nyní vymstilo, což sama vláda kancléře Scholze přiznává.
Pokud by Německo odstavovalo své jaderné elektrárny pomaleji, případně pokud by jadernou energetiku dále rozvíjelo, nikdy by jeho energetická závislost na Rusku nenarostla na současnou úroveň. A nikdy by tudíž cena elektřiny nebyla dnes napříč EU tak vysoká, ba rekordní. Tedy ani zisky ČEZ by rozhodně nebyly tak vysoké, jako jsou nyní.
Řada drobných investorů v Česku si v uplynulých letech pořizovala akcie ČEZ právě s tím, že Německu se jeho jednostranná energetická politika vymstí. Což se letos tedy stalo.
Drobní investoři v ČR tak mají inkasovat svůj zasloužený zisk. Neměl by jim být mimořádně zdaněn. To je amorální. Protože ten zisk rozhodně není jen důsledkem války, jek se snaží argumentovat stoupenci zavedení daně z mimořádných zisků. Ale také právě důsledkem chybné energetické politiky éry kancléřky Merkelové či aktuálně sucha.
Fialova vláda by neměla trestat lidi za to, že investovali prozíravě. Sebere lidem v Česku důvěru v burzu a kapitálový trh, což dlouhodobě podváže výkon celé české ekonomiky.
Uvažme, že stovky tisíc Čechů si prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví akcií ČEZ spoří na důchod. Pokud Fialova vláda mimořádně zdaní ČEZ, poškodí tím tudíž nejen českou ekonomiku, ale také veřejnost demotivuje od toho, aby do vlastních rukou přebírala odpovědnost za svůj život – a zajištění na stáří.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Foto: pixabay
