Šéf automobilky Tesla kupuje za 44 miliard dolarů sociální síť Twitter a hodlá ji stáhnout z burzy. Stažení z burzy mimo jiného znamená, že Musk se stane jednoznačným pánem Twitteru. Twitter se z korporace, jež musí vyvažovat zájmy svých jednotlivých akcionářů, a navíc ještě politické a jiné tlaky, stane podnikem jednoho muže. V uplynulé době přitom Musk několikrát naznačil, že není spokojený s tím, jak v rámci tohoto neustálého vyvažování dopadá to, co by mělo být Twitteru nejvlastnější, tedy samotná svoboda slova.
Připomeňme, že před Muskovým nákupem ovládaly zhruba pět procent Twitteru saúdské petrodolary. Saúdská Arábie zrovna nepatří mezi režimy, jež se zasazují za svobodu slova. Je to mnohem spíše režim, jenž novináře likviduje.
Republikánská strana naznačuje, že pokud v letošních volbách ovládne Kongres, zahájí prošetřování Twitteru, jejž viní z cenzurování.
Minimálně v tomto se tedy nový majitel Twitteru i republikáni shodují – sociální síť má značné rezervy v naplňování principů svobody slova. Z pošlapávání těchto principů viní síť samozřejmě také sám exprezident Donald Trump. Ten z ní byl vypuzen po svém „útoku na Kapitol“ ze začátku loňského roku. Podle Twitteru porušil zásady sítě. Trumpovi příznivci však za tím spatřují politické spiknutí liberálně progresivních exponentů Silicon Valley a demokratické strany. Není tajemstvím, že z pohledu celé řady amerických IT miliardářů, jako jsou zakladatelé Googlu nebo právě Twitteru, představuje Trump zosobnění toho nejhoršího, co mohlo Ameriku potkat.
Musk, sám miliardář, dokonce v současnosti nejbohatší člověk na planetě, však do liberálně-progresivních kruhů nepatří. V minulosti spoluzakládal platební síť PayPal společně s Peterem Thielem, jenž je otevřeným podporovatelem Trumpa a kritikem liberálně-progresivních proudů nejen v Silicon Valley.
Není náhodou, že vlivná demokratická senátorka Elizabeth Warrenová hned včera tweetovala, že Muskův nákup Twitteru je nebezpečím pro demokracii. Myslí tím pochopitelně liberálně-progresivní demokracii. Obává se zjevně i toho, že Muskův „deal“ je začátkem Trumpova návratu na síť.
Trump zatím návrat vylučuje. Jako obchodník dobře ví, že se svými desítkami milionů sledujících a rozruchem, který umí vyrábět, je pro sociální síť velice cenným aktivem. Neprodá sám sebe pod cenou. Navíc aby se vrátil on, „stabilní génius“, bude třeba, aby Twitter učinil ještě nějaké to vstřícné gesto. „Stabilní géniové“ se přece nikam nevlamují. Těch se jiní doprošují.
Nakonec však bude pro Trumpa potenciál, který mu může Twitter, a vlastně jen Twitter, nabídnout, až příliš lákavý. Zvláště pokud opravdu bude v roce 2024 usilovat o své znovuzvolení americkým prezidentem. Ale i kdyby ne, Twitter může Trumpovi poskytnout celosvětově sledované podium, z něhož bude torpédovat již nyní značně nepopulární Bidenovu administrativu, a hlavně jejího samotného šéfa, jemuž Trump vlastně neřekne jinak než „Sleepy Joe“.
Sečteno, podtrženo, Muskův nákup Twitteru prostě zvyšuje Trumpovy šance na návrat do Bílého domu. Nelze tvrdit, že je to naprostý „game-changer“. Zároveň „deal“ nelze bagatelizovat. Vždyť Trump v Bílém domě může razantně pozměnit současný vztah americké administrativy k Rusku, nebo dokonce k NATO. V tomto kontextu se pak Muskův nákup Twitteru zprostředkovaně týká dokonce i bezpečnostních zájmů České republiky. Je třeba bedlivě sledovat, co se teď bude dít dále.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
