V pandemii fabriky na auta zavřely, případně omezily výrobu. Přišel čipový hladomor. Nyní zase kvůli válce na Ukrajině nejsou kabelové svazky. Autoprůmysl čelí „kabelovému hladomoru“.
Stačí když chybí jediný čip, a moderní vůz jich má v sobě stovky, a stačí, když chybí jediný svazek kabelů, jediná součástka, a dnešní auto jich má v sobě tisíce, a vůz prostě nelze dokončit. Takže počet vyrobených aut klesá, čekací doba se protahuje. Za „starých časů“ by automobilky část pracovníků propustily. Právě kvůli omezení výroby. Proč držet zaměstnance, kteří nic nedělají?
Jenže „staré časy“ minuly, nyní se tisknou biliony peněz a prohlubuje se rekordně dluh, přičemž se vzniklé peníze shazují z pomyslných helikoptér mezi lidi i firmy.
Takže nejsou vyrobená auta, ale zato máme nově vytištěné peníze. Neexistují propuštění zaměstnanci, ale existují nové vytištěné peníze. Nemáme čipy, ani kabely, ale máme nově vytištěné papírky. Samozřejmě, když vznikají peníze, ale nikoli jejich protihodnota, peníze méně a méně odráží reálnou produkci ekonomiky. Takže jejich kupní síla klesá. A to je z definice inflace. Současně nedochází k propouštění, takže se poptávka drží uměle vysoko. Za „starých časů“ by v důsledku propouštění ochabla poptávka, takže by se zmírnila i inflace. Jenže dnes raději udržujeme „zombie“ pracovní místa jako za socialismu. Nepropouštíme. Na dluh držíme iluzi nízké nezaměstnanosti.
Od posledního pandemického roku zdražila auta v Česku o zhruba 25 procent. A za rok touhle dobou mohou být minimálně o dalších patnáct procent výše. Tedy alespoň o inflaci. Ekonomiku prostě neošálíme. Tištěním papírků bohatství nevzniká. Peníze samy o sobě nejsou žádnou hodnotou, pokud nemají krytí v podobě vyprodukované protihodnoty.
Rapidní inflace to nyní „srovnává“, nejen u aut. Světový ekonomický systém skrze inflaci hledá novou rovnováhu, která vybalancuje nově vytištěné biliony s výrobou, jež za tištěním propastně zaostává.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Foto: Škoda Auto
