Podle světově významné ratingové Standard & Poor’s již Rusko vkročilo do bankrotového stavu. Agentura dnes zveřejnila nové hodnocení bonity Ruska. V posudku přitom konstatuje, že Rusko je nyní ve stádiu takzvané selektivní platební neschopnosti. Ta nastává, není-li dlužník schopen dostát části svých závazků vůči věřitelům, zatímco jinou část závazků plnit schopen je.
Rusko se podle agentury ocitá v selektivní platební neschopnosti od 4. dubna, kdy svůj dolarový dluh, splatný k danému dni, vypořádalo v rublech. Na základě zpřísněných sankcí, které USA přitvrdily v reakci na masakr v Buče, totiž americké banky, jež vedou účty ruskému ministerstvu financí, nemohly danou výplatu uskutečnit.
Ruské ministerstvo financí ji tedy muselo realizovat v rublech a prostřednictvím domácích finančních institucí. Jenže daný dolarový dluh splatný 4. dubna smluvně nezahrnoval možnost alternativní výplaty v rublech, pročež se jedná o porušení smlouvy. Porušení smlouvy ve vztahu k věřitelům je v očích světově významných ratingových agentur, nejen Standard & Poor’s, známkou platební neschopnosti, tedy v podstatě bankrotu.
Vzhledem k tomu, že Rusko je nadále schopno vypořádávat svůj rublový dluh nebo dluh, jejž lze alternativně v rublech vypořádávat, nevkročilo do bankrotového stavu zcela, ale právě jen částečně, tedy svým způsobem selektivně. Proto stav jeho veřejných financí nyní Standard & Poor’s označuje za selektivní platební neschopnost.
Rusko by mohlo selektivní platební neschopnost odvrátit během třicetidenní lhůty, která běží od 4. dubna. Muselo by však daný dluh vypořádat opravdu v dolarech, namísto rublů. To však bude vzhledem k razanci sankcí obtížné, ne-li nemožné.
Pokud Rusko 4. května, což je nyní nejpravděpodobnější termín, opravdu se vším všudy zbankrotuje, půjde o první bankrot země vůči zahraničí od dob, kdy vůdce bolševiků Vladimir Iljič Lenin stornoval carský dluh poté, co roku 1917 stanul v čele Rady lidových komisařů.
Bankrot však nelze chápat doslovně. Rusko bude mít nadále možnost financovat válčení na Ukrajině, například skrze příjem z vývozu energií, zejména plynu a ropy, do zemí EU. Denně za tento export inkasuje částku odpovídající zhruba 850 milionům až miliardě dolarů. Prostředky přitom získává z velké části v eurech, z menší v dolarech.
Platební neschopnost čili bankrot spočívá spíše v tom, že Rusko ztratí přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Dramaticky mu zdraží obsluha dluhu a náklady půjčování si dokonce i třeba od čínských investorů. Bez toho bude obtížné získávat pro Rusko peníze na investice a zajišťovat ekonomický růst. Rusové se proto musí připravit na hluboký propad životní úrovně. Bankrotový stav Ruska může trvat třeba jedno desetiletí.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
