Vláda zatím podhodnocuje razanci inflační vlny, která se do Česka řítí. Nárůst cen pohonných hmot, cen v zemědělství nebo cen potravin se snaží z velké části svalovat na momentální paniku. Dnes tak nejnověji učinil ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který v České televizi uvedl, že rostoucí náklady v zemědělství a potravinářství a také zdražování zemědělských produktů z velké části odráží paniku na trhu, nikoli fundamentální, trvalejší důvody. Tento pohled je však zavádějící a do značné míry nebezpečný.
Vládu totiž podhodnocení skutečných inflačních tlaků v ekonomice může vést k podcenění celé situace, takže řešení důsledků inflace pak pro ni bude ještě nákladnější, s většími nepříznivými dopady ne veřejné rozpočty. Patrné je to z vývoje na trhu s pohonnými hmotami, kde panika první poloviny března polevila, ale ceny rozhodně neklesají na úrovně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. To samé se děje a ještě dít bude v zemědělství nebo potravinářství.
Vláda se správně snaží držet veřejné finance na uzdě, věrná plnění klíčového cíle svého programového prohlášení, jímž je postupné ozdravení veřejných financí po pandemii a také, jak vláda říká, po éře laxní fiskální politiky vlád předchozích. Jestliže se však bude snažit současné inflační tlaky “vysedět”, bude pro ni nakonec řešení situace nákladnější, než pokud by zasáhla dříve. Také tím přirozeně nahraje kritikům z řad opozice.
Válka na Ukrajině je natolik závažným mezinárodním dějem, geopolitickým i ekonomickým, že může být fatální podcenit její dopady, včetně těch inflačních. Bohužel, to zatím vláda činí. Ozdravování veřejných financí je správný cíl a je žádoucí. Ozdravovat veřejné finance ovšem objektivně nelze, zuří-li relativně nedaleko země válka a čelí-li země bezpříkladné přistěhovalecké vlně čítající stovky tisíc lidí.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
