Samozřejmě, že jsou americké akcie nadhodnocené. Jsou nadhodnocené zejména o úroky bankovních kont běžných střadatelů. Ty jsou totiž uměle ponižované – tedy vlastně soustavně podhodnocované – v důsledku tištění nových dolarových miliard a bilionů. Toto tištění neustále dofukuje akcie či nemovitosti.
Z toho těží zhruba polovina americké populace, která akcie vlastní, zatímco ta druhá, jež má jen bankovní konta, pokud vůbec, chudne… a třeba pak rabuje obchody s elektronikou nebo sportovním oblečením. Vyrabované obchody v USA jsou tak cenou za neustále dofukované akcie a reality. Bylo by přesto chybou zůstat stranou a nevézt se na této vlně neustálého dofukování, neboť ta už tu zřejmě bude tak dlouho, jak dlouho bude fungovat stávající globální finanční systém, jenž se bez drogy v podobě tištění umělých miliard a bilionů zjevně neobejde.
Naopak, potřebuje této drogy stále více a více. Než si vezme “zlatou dávku”, na niž dojede, je prozíravé být na té správné straně rozevírajících se nůžek společenského bohatství, vézt se na vlně, množit bohatství. A část tohoto bohatství odkládat na aktiv, která obstojí, až nadejde čas “zlaté dávky” a celý systém “spadne” – do zlata, krypta, realit,… Kdo s tímto vědomím investuje do amerických akcií, nemusí se bát tak činit ani právě teď.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
